Líza Faktorová: Houby, mech, brouci a anděl

„Mech se u sv. Martina objevil mnohem dříve než houby. Má různé odstíny od svěží jarní zelené až po smaragdovou. Krásně se vyjímá na staré šedo okrové žulové podlaze i na narůžovělých půdovkách, rozlézá se po kamenech až do temných koutů kostela, kde je hustší a plnější. V presbytáři olizuje zespoda nohy apoštolů, kteří střeží posvátná tajemství.“

Líza Faktorová je historička umění.

Martin C. Putna: Malostranský hřbitov

„Mě ten hřbitov fascinuje úplně něčím jiným. To znamená ne těmi legendami a ne tou magičností, mystičností, tajemností… Protože jak já někde začnu čout nějakou ezoteru, začnu být krutě ironický. Takže zcela naopak, přátelé: Toto je hřbitov českého katolického osvícenství.“

Martin C. Putna je literární historik.

Nina Rutová: Loukov

„Dlouho zůstávám venku před kostelem. Sedím pod lípou a opřená o hřbitovní zeď užívám si ticho a pozoruju stíny. Sousedé z okolních vsí by vám vyprávěli, co všechno se v kostele i poblíž, na neexistujícím už statku, událo… Nechejme paměti generacím místních, data a jména historikům, mše kněžím a vstupme, neboť kostel je otevřen málokdy, a zrovna dnes máme štěstí. Nevím, čeho si uvnitř všimnete vy, ale já vidím samý boj a soužení.“

Nina Rutová je divadelní a rozhlasová dramaturgyně.

Martin Bedřich: Kalvárie u Úštěka

„Je mnoho míst, z nichž se dá na Středohoří dívat. Málokteré má ale v sobě podobnou radikální touhu vzepnout se nad své kořeny jako Kalvárie u Ostrého nad Úštěkem. Poutní místo ze samého počátku 18. století leží na hranici dvou geologických světů.“

Martin Bedřich je literární historik, nakladatel a redaktor revue Salve.

Monika Immrová: Ohře

„Odraz na hladině je statický, přesto voda teče. Fascinující. Dá se to neustále pozorovat. Výhled na řeku, možnost být nad řekou. Plochy, obrysy, tmavá a světlá, zrcadlení. Je to jako grafika, tisk z plochy i z hloubky.“

Monika Immrová je sochařka a grafička.

Petr Beneš: Vrstvami Banskej Štiavnice

„Když jezdím poslední roky na Slovensko, jezdím stereotypně vlastně jen do Banské Štiavnice. Jednak potřebuji stereotypy k stabilitě svého vnitřně velmi nestabilního života, jednak vlastně nic jiného na Slovensku momentálně nepotřebuji.“

Petr Beneš je katolický kněz.

Jan Rückl: Ruce a oči

„Chrám prostý, zřejmý zevně a tajemný uvnitř. Když vstoupíte na starý hřbitov v Řečici, kostel se nejeví mohutný, jako při pohledu z vesnice. Naopak. Tvarem se neliší od příbytků lidí. Není to chrám. Bůh nepřebývá v chrámech, jak čteme v Bibli. Je to dům – dům Boží, chalupa Boží.“

Jan Rückl je jáhen.

Petr Borkovec: Jiřičky v rákosí

„Ta vůně v louňovickém kostele Nanebevzetí! Je cítit všude, po celé vsi, vane až do Zvěstova a do Kondrace. Ta vůně zavírá babě Vítkové prořízlou pusu – a že je to těžká práce. Totiž: kdo vstoupí do květinového louňovického kostela s rýmou, vyjde bez rýmy. Kdo vejde do divoce rozkvetlého svatostánku s lehkou chřipkou, překročí spícího Vatikána a vdechuje a čichá a nasává, je rázem z chřipky vyléčen a může jít na Blaník na výlet.“

Petr Borkovec je básník.

Letní punkta 2022

Druhá série osobně laděných podcastů opět zve k návštěvě výjimečných a snad i spirituálních míst. Požádali jsme jednotlivé autory – letos třeba Petra Borkovce, Miloše Doležala, Lízu Faktorovou, Martina C. Putnu, Tomáše Petráčka, Moniku Immrovou nebo Petra Vizinu –, aby si vybrali taková „punkta“, která jsou jim obzvlášť blízká.

Začínáme 30. června a každý týden ve čtvrtek přidáme další díl… nebo i dva.

A nezapomeňte: i první série z loňského roku je stále věčně aktuální!

Pro smrt uděláno

O smrti se v naší společnosti mluví velmi málo, jako by to bylo něco nepatřičného, co se má odehrát za zdmi nemocnic a nerušit spokojený život ostatních. Změnit se to snaží autoři knihy Pro smrt uděláno, se svými rozhovory o posledních věcech s různými významnými českými osobnostmi.

Hosté: Dana Němcová, Věra Nováková, Michal Plzák

Moderuje: Karolína Koubová

O křtu a biřmování | Tomáš Akvinský

Co je to křest a co znamená být pokřtěn? Může být nepokřtěný člověk spasen? Je lepší pokřtít člověka v dětském věku, nebo počkat do jeho dospělosti, až se bude moci rozhodnout sám? K čemu je dobré biřmování a pocítím na sobě nějak jeho účinky? Sledujme společně tahy brkem na pergamenu zachycující slova Tomáše Akvinského o duchovním znovuzrození a o posile Ducha svatého.

Hosté: Benedikt Mohelník OP

Vášeň baroka

Souznění dvou královských nástrojů v podání obou vynikajících interpretů nás přesvědčí o úžasné energii a vášni, tryskající z hudby baroka. Ale také o genialitě a kráse tónů, které do svých skladeb vložil jak velikán J. S. Bach, tak Jean Marie Leclair, dvorní skladatel Ludvíka XV. a zakladatel francouzské houslové školy. Představí se i cembalo jako sólový nástroj – a to v díle mistra cembalových sonát, Domenica Scarlattiho. Závěr obstará proslulá Chaconne, dílo italského virtuoza Antonia Vitaliho, jedna z nejkrásnějších skladeb pro housle a cembalo.

Jaroslav Šonský – housle. Gesine Tiefuhr – cembalo.

František blázen | HORÁK 40 FEST

Příběh o svatém showmanovi. One man show o sv. Františku z Assisi, který chtěl být skromný – a šly za ním davy. Autorský projekt inspirovaný narativním divadlem Daria Fo.

Bratři vepři, sestry svině! Milá prasata! Pochválen buď náš Stvořitel, neboť on vás krmí, dává vám pomeje a šrot, dává vám bahno, ve kterém se můžete rochnit. Oslavujte Pána, dobrořečte a chrochtejte mu! Sv. František

Hosté: Jan Horák

Tučňáci na arše | HORÁK 40 FEST

Příběh o třech tučňácích, kteří se s prvními kapkami potopy snaží nalodit na Noemovu archu.

Jsou dobří tučňáci a jsou špatní tučňáci a já jsem prostě špatný tučňák. To se prostě nedá nic dělat! A kromě toho to není moje vina, protože takového mě stvořil Bůh.

Hosté: Jan Horák

Rybáři: budeš lovit svoje syny | HORÁK 40 FEST

Apokryfní monodrama o rybáři, který u všeho byl, ale vlastně nebyl

Takže nám včera do jezera pršely prasata. Soused byl zrovna na rybách a štěstí že to jedním neschytal.

Minimalistická inscenace v tradici vypravěčského divadla Daria Fo. Jeden herec, 33 postav, dva nezvyklé hudební nástroje.

Hosté: Jan Horák