Algoritmus (ne)bezpečí

Stává se umělá inteligence zbraní 21. století? Státy i technologické firmy investují do jejího vývoje s cílem posílit svůj vliv i konkurenceschopnost. Jak se proměňuje geopolitická mapa světa ve chvíli, kdy klíčovými aktéry nejsou jen státy, ale i mocné firmy? Kdy o bezpečnostních otázkách nerozhodují jen politici a vojáci, ale i algoritmy? Přednáška Kristiny Fort se zaměří na bezpečnostní dimenzi AI: od technologického soupeření velmocí přes kontrolu dat a infrastruktury až po nové typy hrozeb, které s sebou rozvoj AI přináší.

Hosté: Kristina Fort

Algoritmus života

Jak může umělá inteligence „pochopit“ tvar bílkoviny – jednoho ze základních stavebních kamenů života? A co to vlastně znamená pro biologii, medicínu i naše porozumění poznání jako takovému? Průlomový projekt AlphaFold společnosti DeepMind během několika let změnil oblast, která si po desetiletí kladla otázky bez jasných odpovědí. To, co dříve vyžadovalo roky laboratorní práce, dnes zvládne neuronová síť během okamžiku. Zároveň ale vyvstávají nové otázky: čemu tyto modely skutečně „rozumějí“? Kde jsou jejich limity? A co z jejich úspěchu si často vykládáme mylně?

Hosté: Marian Novotný

Co (ne)umí neuronové sítě

Jak se z několika odvážných nápadů o „umělém neuronu“ stala technologie, která dnes píše texty, rozpoznává obrazy a mění vědu? První večer cyklu provede vývojem neuronových sítí od raných pokusů a slepých uliček přes zvraty, které umožnily učení ve více vrstvách, až k dnešní éře hlubokého učení. Přednáška ukáže, co se v jednotlivých obdobích opravdu změnilo i to, co zůstalo překvapivě stejné. Vysvětlí, proč některé myšlenky dlouho nefungovaly v praxi. A proč se prosadily až ve chvíli, kdy byl k dispozici větší výpočetní výkon a více dat. Na závěr otevře otázky, které platí i dnes. Co neuronové sítě dokážou? A kde už narážejí na své limity? To vše ve chvíli, kdy se AI stává běžnou součástí našich rozhodnutí.

Hosté: Věra Kůrková

Myslím, tedy AI? | cyklus

Co všechno se skrývá za zkratkou AI? Co se muselo stát, aby se z „umělých neuronů“ stal jeden z nejvlivnějších nástrojů současnosti? V cyklu čtyř večerů projdeme vývoj neuronových sítí od prvních nápadů a slepých uliček až k dnešním modelům, které dokážou překvapivě měnit podobu vědy i každodenního života. Podíváme se na jeden z nejvýraznějších dopadů AI posledních let: predikci tvarů bílkovin a fenomén AlphaFoldu. Otevřeme i trhliny v současných modelech, jejich zneužitelnost a situace, kdy lze z velmi specifických dotazů získat nečekané a někdy rizikové informace. Závěr bude patřit tomu nejtěžšímu: morální stránce používání AI, energetické náročnosti, kriminalitě využívající AI a otázce, jak mají vypadat rozumná pravidla hry.

Budoucnost jaderných reaktorů

Jaká je role jaderné energie v době, kdy Evropa hledá cestu ke klimatické neutralitě a energetické soběstačnosti? Stojíme na prahu nové éry pokročilých technologií a změny přístupu k jádru? Přednáška osvětlí, co všechno dnes reálně umíme, co zůstává výzvou a proč se bez racionální debaty o jádru neobejdeme.

Hosté: Vladimír Wagner

Jaderné zbraně včera a dnes | Jak (ne)funguje jaderný mír?

Jak moc jsme dnes vzdáleni od jaderného konfliktu? A jak se změnila role jaderných zbraní od Hirošimy po současnost? Přednáška o proměnách geopolitiky a nových technologiích, které mohou přepsat pravidla hry. Na pozadí historických faktů se budeme věnovat otázkám spojeným s existencí jaderného arzenálu, strategiím odstrašení a jadernému míru.

Hosté: Vlastislav Bříza

Projekt Manhattan

Atomová jádra v sobě ukrývají obrovskou energii. Jak tuto energii uvolnit se zjistilo právě na začátku Druhé světové války. Začal závod ve vývoji jaderné bomby. Přednáška představí příběh jaderného štěpení a nastíní fyzikální pozadí událostí spojených s výzkumným projektem Manhattan. Pár rovnic změnilo běh dějin, co z toho plyne pro dnešní svět?

Hosté: Pavel Cejnar

Jáchymovské peklo

Objev štěpení atomu na začátku 20. století radikálně proměnil náš svět, jádro ale ovlivnilo českou společnost i jinak. Československo bylo kvůli jáchymovskému nalezišti uranu dvakrát zmíněno v dopise Alberta Einsteina prezidentu Rooseveltovi, který spustil vývoj atomové pumy. Po válce zde političtí vězni těžili uran pro sovětský jaderný program. O uranových lágrech jsme se po listopadu dozvěděli od bývalých muklů, jenže těch už mnoho nezbývá a společenská paměť dostává trhliny. Co o jáchymovském pekle vlastně víme? Jak poznamenalo českou společnost? A jak s jeho památkou nakládáme dnes?

Hosté: Tomáš Bouška, Marie Davídková, Jan Wiendl

Moderuje: Martin Groman

Příběh jádra | Fyzika a štěpení společnosti | Cyklus

Jádro atomu je miniaturní objekt, obsahuje ale obří množství energie. Poznání dělitelnosti atomu a nestability jader, pro které používáme pojem radioaktivita, zásadně ovlivnilo dějiny dvacátého století. Vedlo k vývoji jaderné bomby. Závody v jaderném zbrojení byly klíčovým prvkem studené války a otázka jejich (ne)šíření hýbe světovou politikou. České dějiny poznamenala těžba uranu v Jáchymově i spory o jadernou energetiku. V současnosti je jádro znovu aktuální, jsou s ním spojené velké možnosti i hrozby.

Albert Einstein | Praha secesní a kubistická

Machova kritika newtonovského konceptu absolutního prostoru a pohybu měla velký vliv na mladého Alberta Einsteina. Je pozoruhodné, že i tento génius se stejně jako Mach stal profesorem fyziky na Karlově univerzitě. V klidu své pracovny ve Viničné ulici začal zobecňovat svou teorii relativity a po letech usilovné práce vybudoval dosud nejlepší teorii gravitace. Jeho geometrická teorie zakřiveného prostoročasu, jež nahradila srozumitelný Newtonův koncept univerzální gravitační síly, nás nepřestává udivovat svými přesnými předpověďmi černých děr, gravitačních vln i rozpínání celého vesmíru. Také umělecko-architektonický kontext Einsteinova pražského pobytu lze charakterizovat jako přechod od srozumitelné zdobné secese k modernímu abstraktnímu kubismu, pro nějž je typický mnohočetný pohled na svět daný superpozicí relativních perspektiv různých pozorovatelů.

Hosté: Jiří Podolský

Christian Doppler a Ernst Mach | Praha klasicistní a historizující

V 19. století dochází k velkému rozkvětu měst i vědění. Obojí lze charakterizovat jako bourání starých hradeb a omezení, jež dosud bránily přirozené expanzi. Barokní a rokokovou podobu Prahy doplňuje Stavovské divadlo a jiné klasicistní budovy, postupně vzniká velké město okrášlené koncem století krásnými novorenesančními divadly, koncertními sály a muzei. Na poli vědy se ustanovuje Královská česká společnost nauk, jejími členy a představiteli jsou významní jazykovědci a historici i přírodovědci, matematikové a fyzikové. Světovu vědu zásadním způsobem ovlivní nejen Jan Evangelista Purkyně a Bernard Bolzano, ale také Christian Doppler a Ernst Mach. Bez jejich objevů by nebylo možné ve 20. století posunout hranice fyzikálního poznání na celý vesmír.

Hosté: Jiří Podolský

Tycho Brahe a Johannes Kepler | Praha renesanční a manýristická

Po roce 1600 se Praha stala hlavní centrem astronomického světa, neboť na – múzám a vědám příznivě nakloněném – dvoře císaře Rudolfa II. se setkal nejlepší pozorovatel dané epochy a „král astronomie“ Tycho Brahe s nejlepším tehdejším teoretikem a „králem matematiky“ Johannem Keplerem. Jejich pozorovatelnou byl i Královský letohrádek, klenot severské renesance. Kepler v Praze během svého plodného a poklidného období života objevil dva ze tří zákonů pohybu planet. Publikoval je v Astronomia nova (1609) tvořícím klíčový most mezi Koperníkovým revolučním dílem O obězích nebeských sfér (1543) a Newtonovými Principiemi (1686).

Hosté: Jiří Podolský

Universita Karla IV. a tvůrci orloje | Praha gotická

Už záhy po vzniku Pražské university na ní působili vynikající astronomové Křišťan z Prachatic a Jan Ondřejův řečený Šindel. V těsné blízkosti Karolina, kde tito mistři svobodných umění a rektoři učili teorii stavby a užití astrolábu, postavil v roce 1410 Mikuláš z Kadaně na Staroměstské radnici unikátní orloj, animovaný astroláb, jehož gotické jádro se třemi velkými železnými ozubenými koly spolehlivě funguje dodnes. To vše v dobovém kontextu gotické Prahy, kterou Karel IV. svými odvážnými urbanisticko-stavebními projekty, především založením velkorysého Nového Města, univerzity, gotické katedrály svatého Víta na Pražském hradě a monumentálním kamenným mostem, povýšil mezi přední evropská města.

Hosté: Jiří Podolský

Umělá inteligence, ateismus a budoucnost náboženství

Umělá inteligence dokáže stále více napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Už dnes je jisté, že bude hrát v našich životech čím dál důležitější roli. V čem tkví její potenciál, co jsou naopak její meze, co představuje skutečný problém? Má co do činění s náboženstvím? A jak se má k ateismu? Co to pro lidstvo znamená?

Hosté: John Lennox

Moderuje: Robert Řehák

Polední Pro | 17 minut pro prozíravý život

Setkání 20. 12. 2022 SE RUŠÍ! Děkujeme za pochopení.

úterky ve 12.45

Studujete nebo pracujete v centru Prahy? Přijďte si sníst svůj oběd k nám a dozvědět se od vědkyně Scarlett Vasilukové Rešlové něco o tom, jak funguje lidské tělo, jakou péči potřebuje, aby fungovalo dobře, a jak ovlivňuje našeho ducha.

Hosté: Scarlett Vasiluková Rešlová