Katecheze | Kyrillos z Jeruzaléma

Jak byla formována víra kandidátů křtu ve 4. století? Cenné svědectví nám o tom poskytují katecheze Kyrilla z Jeruzaléma, významného křesťanského teologa píšícího řecky. Věnují se jednotlivým částem vyznání víry a vynikají jasným a živým výkladem. Přijďte se začíst do starověkých textů spolu s jejich překladateli a zakusit, jak promlouvají o křesťanském obrazu Boha k současnému člověku.

Hosté: Pavel Dudzik, Markéta Dudziková

Bible a ctnosti | Tomáš Machula

Lidé nejsou otroci, ale Boží děti, které se s Boží pomocí mají postavit na vlastní nohy a osvojovat si všechno, co je utváří k Božímu obrazu. Vlastnosti, skrze něž se připodobňují Bohu a směřují ke svatosti, označujeme jako ctnosti. K nejvýznamnějším průvodcům na této cestě k opravdovému lidství patří Bible, již lze právem nazvat školou ctností. Nechte se pozvat k četbě Písma, při níž na příkladech inspirativních biblických postav a s využitím biblických příběhů prozkoumáme systém ctností, jejich typy, zdroje a význam v úsilí o dobrý, naplněný, a tedy šťastný život.

Hosté: Tomáš Machula

Od stvoření ke Trojici | Jean-Hervé Nicolas OP

Francouzský dominikán Jean-Hervé Nicolas (1910–2001) je jedním z nejvýznamnějších představitelů soudobého tomismu. Svou obsáhlou syntézu dogmatické teologie doplnil pojednáním o stvoření. Úvahy tradičně označované jako přirozená teologie představují část křesťanské nauky, která je lidskému rozumu dostupná – tedy alespoň tomu filosoficky trénovanému. Bůh se nám tady dává poznat jako zdroj, z něhož všechno vychází, a zároveň cíl, k němuž se všechno vrací. Navzdory své jinakosti a nekonečnosti je tak ve všem živém důvěrně přítomný a bezprostředně blízký.

Hosté: Benedikt Mohelník OP

Zlomené duše | spirituální zneužívání

Co se stane, když se duchovní autorita promění v nástroj manipulace a zraňování? Diskuze se zaměří na naléhavé téma duchovního a sexuálního zneužívání v církvi: na zkušenost obětí, mechanismy zneužití moci i na otázku, co dnes znamená odpovědnost, prevence a uzdravení. Pozornost bude věnována také tomu, jak rozpoznávat nezdravé formy vedení, poslušnosti a závislosti a jak vytvářet bezpečnější a pravdivější prostředí nejen v rámci církve.

Hosté: Tomáš Cyril Havel, Eliška Hrnčířová, Agnieszka Ewa Jarkowska

Moderuje: Marek Drábek OPræm

O ráji | Svatý Ambrož

Milánský biskup Ambrož (340–397) interpretuje biblické vyprávění o rajské zahradě především jako popis vnitřního života lidské duše. Svým filosoficko-teologickým komentářem prvních kapitol knihy Genesis také vystupuje proti skupinám gnostiků a manichejců, kteří se na hmotný svět, jakož i na Boha Starého zákona, dívali s podezřením nebo nepřátelstvím. Prostřednictvím série otázek a odpovědí zkoumá klíčové motivy týkající se lidské přirozenosti, svobodné vůle a původu hříchu a zabývá se jak bezprostředními obavami svého publika, tak širšími doktrinálními otázkami. Co se můžeme od Ambrože naučit, abychom dobře čelili svým vlastním obavám a hledali odpovědi na současné otázky?

Hosté: Karolína Štauberová

Bůh a otázky | Timothy Radcliffe – Łukasz Popko

Jak se naučit naslouchat Bohu, který k nám promlouvá ve starobylých biblických textech? Jak dnes rozumět jeho slovům a nechat se jimi živit? Dva dominikáni, slavný autor a kazatel Timothy kardinál Radcliffe a polský biblista Łukasz Popko předkládají v této knize interpretace některých klíčových biblických rozhovorů. Od prvního rozhovoru, v němž se Bůh ptá Adama: „Kde jsi?“, přes Mojžíšovo dotazování „Jaké je tvé jméno?“ až po setkání, kde se vzkříšený Pán ptá Petra: „Miluješ mě?“

Hosté: Marcela Koupilová

Život svatého Bernarda | Vilém ze Saint-Thierry

Život svatého Bernarda z pera jeho přítele Viléma, opata ze Saint-Thierry, je bezesporu tím nejdůležitějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším z nejstarších životopisů svatého Bernarda z Clairvaux. Vzájemné přátelství obou opatů sehrálo v jejich životech rozhodující roli. Pro Viléma se také stalo podnětem k sepsání Bernardova životopisu. Navzdory běžným hagiografickým prvkům a sklonu idealizovat svého hrdinu nám předkládá věrohodný a živý Bernardův portrét. Co se o tomto významném benediktinském reformátorovi dozvídáme a čím může být tato postava inspirativní pro současnost?

Hosté: Pavel Černuška, Jitka Hradecká OCSO

O Panně Marii v Teologické sumě | Tomáš Akvinský

Tomáš Akvinský věnuje Panně Marii v Teologické sumě jenom čtyři články (STh III, q. 27–30). Střízlivě analyzuje teologické argumenty převzaté z Písma, Tradice, církevních otců a koncilů, které objasňují její život a vlastnosti v úzké souvislosti s početím a narozením Ježíše Krista. Jaký obraz této v dějinách spásy klíčové ženy nám jeho úvahy představují a jaké zajímavé a aktuální důrazy nabízí?

Hosté: Zuzana R. Matisovská

V hodinu smrti naší: Přijmout věčný život | Jean-Miguel Garrigues OP

Sbírka přednášek francouzského dominikána a profesora teologie Jeana-Miguela Garriguese OP (* 1941) přístupným jazykem propojuje kontemplativní pohled a jeho zkušenost s doprovázením umírajících ve službě nemocničního kaplana. Co může křesťanská víra skutečně nabídnout tváří v tvář odporu a pohoršení, které s sebou realita smrti přirozeně nese?

Hosté: Ludmila Petrůj

Jeruzalémská bible

Jeruzalémská bible je jeden z nejuznávanějších a nejrozšířenějších moderních překladů Písma, jehož česká verze vyšla loni ve druhém vydání. Tento projekt je plodem badatelského úsilí Jeruzalémské biblické školy, která již více než 100 let působí ve Svaté zemi. Jak se proměňuje život a působení tamějších bratří a studentů pod vlivem války a jaké výzvy před biblickými vědami v současnosti stojí?

Hosté: Hyacint Ullman OP

Když jsi byl pod fíkovníkem | Adrien Candiard OP

Adrien Candiard OP, francouzský dominikán a islamolog, který v současnosti působí v egyptské Káhiře, na pozadí evangelního příběhu o povolání Natanaela, jehož Ježíš viděl pod fíkovníkem, rozvíjí úvahy o podstatě a plnosti křesťanského života. Jak přestat podávat výkony a nutit se k plnění povinností a místo toho nabídnout Bohu sebe sama jako prostor, v němž on sám může stále tvořit? Tajemný Natanaelův příběh se může stát inspirací jak pro přesvědčené křesťany, tak pro ty, kteří s touto cestou váhají; pro mladé lidi, kteří přemýšlejí o svém povolání, i pro zralé lidi, kteří ho nikdy nepřestali hledat.

Hosté: Filip Boháč OP

Žádný člověk není ostrov | Thomas Merton

Stimulující sérii úvah publikoval Thomas Merton (1915–1968), americký trapistický mnich a jeden z nejvlivnějších spirituálních autorů 20. století, poprvé v roce 1955. Od té doby přivedla mnoho lidí k duchovnímu probuzení, objevení cesty k plnějšímu prožívání každodenního života a byla nápomocná v zápasu o jeho smysl. Autor v ní podává hlubokou reflexi pilířů duchovního života, od naděje přes svobodu, askezi, modlitbu, až po ticho a samotu, a zároveň ukazuje, že duchovní život získává smysl až ve spojení s životy druhých.  

Hosté: Marcela Koupilová

Hereze | Henryk Pietras SJ

Hereze jsou považovány za přežitek z dob dávno minulých – něco, s čím se církev již nemusí potýkat. Henryk Pietras SJ, uznávaný patrolog a autor mnoha knih o starověkém křesťanství, však dokazuje, že to tak samozřejmé není. Jeho kniha vrhá nové světlo na hereze, které se objevily na počátku křesťanství, a zároveň ukazuje, že myšlenky považované za heretické jsou stále živé. Jaké jsou moderní projevy magického myšlení, které byly před staletími odsouzeny, a co mají perfekcionisté společného s odpadlíky? Může se někdo stát heretikem?

Hosté: Kliment Mikulka OP

Velikonoční promluvy I | Svatý Augustin

Velikonoce jsou staré jako křesťanství samo: o Velikonocích se zrodila církev, kterou spojuje víra v moc Ježíšovy smrti a vzkříšení. Velikonoce proto velmi záhy začaly formovat rytmus křesťanského života a jejich oslava se stala nejdůležitější oslavou roku. Tato knížka chce znovu oživit osobní objevování různých rovin významu velikonočních událostí, které si křesťané po celém světě rok co rok připomínají. Chce zvát ke znovupromýšlení toho, o čem si myslíme, že známe – a občerstvit nás novostí, jež nikdy nezestárla.

Hosté: David Vopřada

O hříchu v Teologické sumě | Tomáš Akvinský

Když Tomáš mezi pojednáními o ctnostech a o zákoně teologicky rozpracovává téma hříchu, nezabývá se konkrétními typy hříchů, ale obecně popisuje, co je hřích, jak se rozděluje, jaké jsou jeho příčiny a k jakým vede důsledkům, přičemž zdůrazňuje jeho neuspořádanost a nerozumnou povahu. Hřích je zde vykreslen nikoli primárně jako neposlušnost vůči zákonu, ale jako nerespektování vlastního rozumu, který je zodpovědný za pochopení a reflexi přirozeného, božského a lidského řádu. Jak může být Tomášův přístup užitečný pro rozlišování současného člověka?

Hosté: Tomáš Machula