Budoucnost jaderných reaktorů

Jaká je role jaderné energie v době, kdy Evropa hledá cestu ke klimatické neutralitě a energetické soběstačnosti? Stojíme na prahu nové éry pokročilých technologií a změny přístupu k jádru? Přednáška osvětlí, co všechno dnes reálně umíme, co zůstává výzvou a proč se bez racionální debaty o jádru neobejdeme.

Hosté: Vladimír Wagner

Jaderné zbraně včera a dnes | Jak (ne)funguje jaderný mír?

Jak moc jsme dnes vzdáleni od jaderného konfliktu? A jak se změnila role jaderných zbraní od Hirošimy po současnost? Přednáška o proměnách geopolitiky a nových technologiích, které mohou přepsat pravidla hry. Na pozadí historických faktů se budeme věnovat otázkám spojeným s existencí jaderného arzenálu, strategiím odstrašení a jadernému míru.

Hosté: Vlastislav Bříza

Naděje neklame

Naděje je charakteristická pro poselství papeže Františka, protože neustále – přes všechny krize a problémy – vidí svět a církev v něm jako Boží skutečnost otevřenou do budoucnosti. Vyhlášený milostivý rok 2025 má být nesen právě tímto duchem: starostí o současnost, odvahou k překonání starých hříchů, sobectví i k odpuštění a solidaritě, k důvěře k milosrdného Boha, otevřeností budoucnosti. Navazuje tak na Druhý vatikánský koncil, zejména na pastorální konstituci Radost a naděje.

Hosté: Mireia Ryšková

Projekt Manhattan

Atomová jádra v sobě ukrývají obrovskou energii. Jak tuto energii uvolnit se zjistilo právě na začátku Druhé světové války. Začal závod ve vývoji jaderné bomby. Přednáška představí příběh jaderného štěpení a nastíní fyzikální pozadí událostí spojených s výzkumným projektem Manhattan. Pár rovnic změnilo běh dějin, co z toho plyne pro dnešní svět?

Hosté: Pavel Cejnar

Péče o společný domov | sociální učení papeže Františka

Sociální témata představují jedno z těžišť zájmu papeže Františka. To se odráží v jeho dvou sociálních encyklikách (Laudato si‘ a Fratelli tutti) i v dalších jeho textech a projevech. Jsme přitom svědky nových akcentů: důrazu na ekologickou tematiku a chápání bratrství a sociálního přátelství jako etických principů sociálního učení církve. V čem papež František navazuje na předchozí koncilní i pokoncilní dokumenty? A naopak, do jaké míry jeho sociální učení mění dosavadní perspektivy?

Hosté: Petr Štica

Albert Einstein | Praha secesní a kubistická

Machova kritika newtonovského konceptu absolutního prostoru a pohybu měla velký vliv na mladého Alberta Einsteina. Je pozoruhodné, že i tento génius se stejně jako Mach stal profesorem fyziky na Karlově univerzitě. V klidu své pracovny ve Viničné ulici začal zobecňovat svou teorii relativity a po letech usilovné práce vybudoval dosud nejlepší teorii gravitace. Jeho geometrická teorie zakřiveného prostoročasu, jež nahradila srozumitelný Newtonův koncept univerzální gravitační síly, nás nepřestává udivovat svými přesnými předpověďmi černých děr, gravitačních vln i rozpínání celého vesmíru. Také umělecko-architektonický kontext Einsteinova pražského pobytu lze charakterizovat jako přechod od srozumitelné zdobné secese k modernímu abstraktnímu kubismu, pro nějž je typický mnohočetný pohled na svět daný superpozicí relativních perspektiv různých pozorovatelů.

Hosté: Jiří Podolský

Christian Doppler a Ernst Mach | Praha klasicistní a historizující

V 19. století dochází k velkému rozkvětu měst i vědění. Obojí lze charakterizovat jako bourání starých hradeb a omezení, jež dosud bránily přirozené expanzi. Barokní a rokokovou podobu Prahy doplňuje Stavovské divadlo a jiné klasicistní budovy, postupně vzniká velké město okrášlené koncem století krásnými novorenesančními divadly, koncertními sály a muzei. Na poli vědy se ustanovuje Královská česká společnost nauk, jejími členy a představiteli jsou významní jazykovědci a historici i přírodovědci, matematikové a fyzikové. Světovu vědu zásadním způsobem ovlivní nejen Jan Evangelista Purkyně a Bernard Bolzano, ale také Christian Doppler a Ernst Mach. Bez jejich objevů by nebylo možné ve 20. století posunout hranice fyzikálního poznání na celý vesmír.

Hosté: Jiří Podolský

Tycho Brahe a Johannes Kepler | Praha renesanční a manýristická

Po roce 1600 se Praha stala hlavní centrem astronomického světa, neboť na – múzám a vědám příznivě nakloněném – dvoře císaře Rudolfa II. se setkal nejlepší pozorovatel dané epochy a „král astronomie“ Tycho Brahe s nejlepším tehdejším teoretikem a „králem matematiky“ Johannem Keplerem. Jejich pozorovatelnou byl i Královský letohrádek, klenot severské renesance. Kepler v Praze během svého plodného a poklidného období života objevil dva ze tří zákonů pohybu planet. Publikoval je v Astronomia nova (1609) tvořícím klíčový most mezi Koperníkovým revolučním dílem O obězích nebeských sfér (1543) a Newtonovými Principiemi (1686).

Hosté: Jiří Podolský

Universita Karla IV. a tvůrci orloje | Praha gotická

Už záhy po vzniku Pražské university na ní působili vynikající astronomové Křišťan z Prachatic a Jan Ondřejův řečený Šindel. V těsné blízkosti Karolina, kde tito mistři svobodných umění a rektoři učili teorii stavby a užití astrolábu, postavil v roce 1410 Mikuláš z Kadaně na Staroměstské radnici unikátní orloj, animovaný astroláb, jehož gotické jádro se třemi velkými železnými ozubenými koly spolehlivě funguje dodnes. To vše v dobovém kontextu gotické Prahy, kterou Karel IV. svými odvážnými urbanisticko-stavebními projekty, především založením velkorysého Nového Města, univerzity, gotické katedrály svatého Víta na Pražském hradě a monumentálním kamenným mostem, povýšil mezi přední evropská města.

Hosté: Jiří Podolský

Jeruzalém symbolický a skutečný | Jerusalem as a Symbol and in Reality

Po staletí působily na obyvatele Jeruzaléma svou velikostí ruiny starého Jeruzaléma z druhé doby železné. Odtud pravděpodobně pocházejí popisy „nebeského Jeruzaléma“, které byly na jedné straně „zdrojem“ a na druhé straně „palivem“ pro glorifikaci Jeruzaléma, jež utvářela a integrovala obraz města v paměti národa. Tyto narativy ovlivnily nejen biblické texty, ale také interpretace archeologických nálezů v současnosti. Jak k utváření těchto narativů došlo? O jaké realitě vypovídají archeologické nálezy?

Hosté: Oded Lipschits

Moderuje: Filip Čapek

Hledání ztracené etiky míru | Walter Lesch

Odpověď etiky na zkušenosti s válkou a násilím byla hluboce zpochybněna ruskou agresí proti Ukrajině a válkou na Blízkém východě. Radikální pacifistické postoje jsou vnímány jako cynické a odmítány jako politicky nezodpovědné. Ideál evropského mírového projektu je konfrontován s tvrdou realitou. Přednáška se pokusí rekonstruovat různé ideové postoje zastávané v současných polemikách o mírové etice, která by byla adekvátní dnešní situaci. Nářek nad ztraceným mírem a nabádání ke zřeknutí se násilí by mělo být odlišeno od argumentačního ospravedlňování výjimek v případě nouze. Etická zdůvodnění se musí osvědčit v praxi a zároveň by měla poukazovat na výzvy mírového poselství, které je artikulováno v kontextu náboženství.

Hosté: Walter Lesch

Moderuje: Petr Štica

Křížová cesta pohybu zbavená

Letošní postní intervenci v kostele Nejsvětějšího Salvátora tvoří Křížová cesta z Krickerhau.

Křížová cesta, která nese stopy války. Co to vlastně křížová cesta je? Modlitba, performance, interpretace, variace, vyučování, ilustrace, terapie, manipulace, agrese? Je to objekt, který zprostředkovává úlevu skrze účast na velikonočním příběhu? Nebo jde o agresivní účast tohoto příběhu na situaci konkrétního života? Odcizení přítomné situace nábožensky připraveným výkladem? A co se stane, když se pod křížovou cestou slaví zpřítomnění jejího poselství?

Hosté: Petr Beneš CSsR

Koncil a ekumenismus

Koncil vyvolal velká ekumenická očekávání, která se ne zcela naplnila. Co nového koncil přinesl? V čem katolická církev změnila svůj přístup k ekumenismu? V čem se dialog a spolupráce mezi církvemi daří? Kde naopak proces sbližování zamrzl a proč? Jak k tomu přispěly poslední pontifikáty?

Hosté: Martin Vaňáč

Umělá inteligence, ateismus a budoucnost náboženství

Umělá inteligence dokáže stále více napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Už dnes je jisté, že bude hrát v našich životech čím dál důležitější roli. V čem tkví její potenciál, co jsou naopak její meze, co představuje skutečný problém? Má co do činění s náboženstvím? A jak se má k ateismu? Co to pro lidstvo znamená?

Hosté: John Lennox

Moderuje: Robert Řehák

Církev a svět

Jaký je vlastně vztah církve a světa? Z četby novozákonních textů může člověk nabýt dojmu, že stojí v přímém protikladu. Jak hledat cestu mezi uzavřeností a splynutím? Může se církev od světa něco naučit? Má se církev světu v hlásání evangelia přizpůsobovat? Jsou oblasti života, kam církev vůbec nezasahuje?

Hosté: Josef Prokeš