Albert Einstein | Praha secesní a kubistická

Machova kritika newtonovského konceptu absolutního prostoru a pohybu měla velký vliv na mladého Alberta Einsteina. Je pozoruhodné, že i tento génius se stejně jako Mach stal profesorem fyziky na Karlově univerzitě. V klidu své pracovny ve Viničné ulici začal zobecňovat svou teorii relativity a po letech usilovné práce vybudoval dosud nejlepší teorii gravitace. Jeho geometrická teorie zakřiveného prostoročasu, jež nahradila srozumitelný Newtonův koncept univerzální gravitační síly, nás nepřestává udivovat svými přesnými předpověďmi černých děr, gravitačních vln i rozpínání celého vesmíru. Také umělecko-architektonický kontext Einsteinova pražského pobytu lze charakterizovat jako přechod od srozumitelné zdobné secese k modernímu abstraktnímu kubismu, pro nějž je typický mnohočetný pohled na svět daný superpozicí relativních perspektiv různých pozorovatelů.

Hosté: Jiří Podolský

Christian Doppler a Ernst Mach | Praha klasicistní a historizující

V 19. století dochází k velkému rozkvětu měst i vědění. Obojí lze charakterizovat jako bourání starých hradeb a omezení, jež dosud bránily přirozené expanzi. Barokní a rokokovou podobu Prahy doplňuje Stavovské divadlo a jiné klasicistní budovy, postupně vzniká velké město okrášlené koncem století krásnými novorenesančními divadly, koncertními sály a muzei. Na poli vědy se ustanovuje Královská česká společnost nauk, jejími členy a představiteli jsou významní jazykovědci a historici i přírodovědci, matematikové a fyzikové. Světovu vědu zásadním způsobem ovlivní nejen Jan Evangelista Purkyně a Bernard Bolzano, ale také Christian Doppler a Ernst Mach. Bez jejich objevů by nebylo možné ve 20. století posunout hranice fyzikálního poznání na celý vesmír.

Hosté: Jiří Podolský

Tycho Brahe a Johannes Kepler | Praha renesanční a manýristická

Po roce 1600 se Praha stala hlavní centrem astronomického světa, neboť na – múzám a vědám příznivě nakloněném – dvoře císaře Rudolfa II. se setkal nejlepší pozorovatel dané epochy a „král astronomie“ Tycho Brahe s nejlepším tehdejším teoretikem a „králem matematiky“ Johannem Keplerem. Jejich pozorovatelnou byl i Královský letohrádek, klenot severské renesance. Kepler v Praze během svého plodného a poklidného období života objevil dva ze tří zákonů pohybu planet. Publikoval je v Astronomia nova (1609) tvořícím klíčový most mezi Koperníkovým revolučním dílem O obězích nebeských sfér (1543) a Newtonovými Principiemi (1686).

Hosté: Jiří Podolský

Universita Karla IV. a tvůrci orloje | Praha gotická

Už záhy po vzniku Pražské university na ní působili vynikající astronomové Křišťan z Prachatic a Jan Ondřejův řečený Šindel. V těsné blízkosti Karolina, kde tito mistři svobodných umění a rektoři učili teorii stavby a užití astrolábu, postavil v roce 1410 Mikuláš z Kadaně na Staroměstské radnici unikátní orloj, animovaný astroláb, jehož gotické jádro se třemi velkými železnými ozubenými koly spolehlivě funguje dodnes. To vše v dobovém kontextu gotické Prahy, kterou Karel IV. svými odvážnými urbanisticko-stavebními projekty, především založením velkorysého Nového Města, univerzity, gotické katedrály svatého Víta na Pražském hradě a monumentálním kamenným mostem, povýšil mezi přední evropská města.

Hosté: Jiří Podolský

Jeruzalém symbolický a skutečný | Jerusalem as a Symbol and in Reality

Po staletí působily na obyvatele Jeruzaléma svou velikostí ruiny starého Jeruzaléma z druhé doby železné. Odtud pravděpodobně pocházejí popisy „nebeského Jeruzaléma“, které byly na jedné straně „zdrojem“ a na druhé straně „palivem“ pro glorifikaci Jeruzaléma, jež utvářela a integrovala obraz města v paměti národa. Tyto narativy ovlivnily nejen biblické texty, ale také interpretace archeologických nálezů v současnosti. Jak k utváření těchto narativů došlo? O jaké realitě vypovídají archeologické nálezy?

Hosté: Oded Lipschits

Moderuje: Filip Čapek

Hledání ztracené etiky míru | Walter Lesch

Odpověď etiky na zkušenosti s válkou a násilím byla hluboce zpochybněna ruskou agresí proti Ukrajině a válkou na Blízkém východě. Radikální pacifistické postoje jsou vnímány jako cynické a odmítány jako politicky nezodpovědné. Ideál evropského mírového projektu je konfrontován s tvrdou realitou. Přednáška se pokusí rekonstruovat různé ideové postoje zastávané v současných polemikách o mírové etice, která by byla adekvátní dnešní situaci. Nářek nad ztraceným mírem a nabádání ke zřeknutí se násilí by mělo být odlišeno od argumentačního ospravedlňování výjimek v případě nouze. Etická zdůvodnění se musí osvědčit v praxi a zároveň by měla poukazovat na výzvy mírového poselství, které je artikulováno v kontextu náboženství.

Hosté: Walter Lesch

Moderuje: Petr Štica

Křížová cesta pohybu zbavená

Letošní postní intervenci v kostele Nejsvětějšího Salvátora tvoří Křížová cesta z Krickerhau.

Křížová cesta, která nese stopy války. Co to vlastně křížová cesta je? Modlitba, performance, interpretace, variace, vyučování, ilustrace, terapie, manipulace, agrese? Je to objekt, který zprostředkovává úlevu skrze účast na velikonočním příběhu? Nebo jde o agresivní účast tohoto příběhu na situaci konkrétního života? Odcizení přítomné situace nábožensky připraveným výkladem? A co se stane, když se pod křížovou cestou slaví zpřítomnění jejího poselství?

Hosté: Petr Beneš CSsR

Koncil a ekumenismus

Koncil vyvolal velká ekumenická očekávání, která se ne zcela naplnila. Co nového koncil přinesl? V čem katolická církev změnila svůj přístup k ekumenismu? V čem se dialog a spolupráce mezi církvemi daří? Kde naopak proces sbližování zamrzl a proč? Jak k tomu přispěly poslední pontifikáty?

Hosté: Martin Vaňáč

Umělá inteligence, ateismus a budoucnost náboženství

Umělá inteligence dokáže stále více napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Už dnes je jisté, že bude hrát v našich životech čím dál důležitější roli. V čem tkví její potenciál, co jsou naopak její meze, co představuje skutečný problém? Má co do činění s náboženstvím? A jak se má k ateismu? Co to pro lidstvo znamená?

Hosté: John Lennox

Moderuje: Robert Řehák

Církev a svět

Jaký je vlastně vztah církve a světa? Z četby novozákonních textů může člověk nabýt dojmu, že stojí v přímém protikladu. Jak hledat cestu mezi uzavřeností a splynutím? Může se církev od světa něco naučit? Má se církev světu v hlásání evangelia přizpůsobovat? Jsou oblasti života, kam církev vůbec nezasahuje?

Hosté: Josef Prokeš

Boží lid

Boží lid je pojmenování pro církev, které umožňuje překlenout dichotomii klérus versus laici. Nese jej i jedna kapitola dogmatické konstituce o církvi, snad nejdůležitějšího dokumentu Druhého vatikánského koncilu. Cesta tohoto tématu do finálního znění dokumentu však nebyla přímočará a bezproblémová není ani jeho recepce v období po koncilu. Teologicky a duchovně je pojetí církve jako Božího lidu velmi bohaté. Do běžného pastoračního a vnitrocírkevního života však dodnes neproniklo v plné šíři. Je to proces, jehož dynamiku je zajímavé sledovat.

Hosté: Benedikt Mohelník OP

Kontinuita a diskontinuita

Druhý vatikánský koncil (1962–1965) byl nejvýznamnější náboženskou událostí 20. století a představuje zásadní milník v dějinách katolické církve. Jak je tomu s otázkou změny, vývoje, kontinuity a diskontinuity v dějinách církve? Kdo, proč a jak koncil připravil a uskutečnil? Byl koncil opravdu „jenom“ pastorální, nikoliv doktrinální? Co znamenal program hermeneutiky kontinuity a reforma reformy přelomu první a druhé dekády třetího tisíciletí?

Hosté: Tomáš Petráček

Co je koncil

Druhý vatikánský koncil byl přelomovou událostí v dějinách církve. Co to ale vlastně koncil je? Kde se tradice koncilů vzala? Jak vypadaly koncily v prvních staletích? Jakou měly autoritu? Byl Druhý vatikánský koncil v něčem specifický?

Hosté: David Vopřada

Polední Pro | 17 minut pro prozíravý život

Setkání 20. 12. 2022 SE RUŠÍ! Děkujeme za pochopení.

úterky ve 12.45

Studujete nebo pracujete v centru Prahy? Přijďte si sníst svůj oběd k nám a dozvědět se od vědkyně Scarlett Vasilukové Rešlové něco o tom, jak funguje lidské tělo, jakou péči potřebuje, aby fungovalo dobře, a jak ovlivňuje našeho ducha.

Hosté: Scarlett Vasiluková Rešlová

Závislosti | společenský fenomén nebo reakce na ztrátu smyslu?

Přednáška francouzské psychiatričky Pauline Moisson de Vaux

Je závislost nemoc jako každá jiná? S tím, jak roste počet předmětů konzumace a duchovní prázdnota naší společnosti, musíme konstatovat, že se šíří fenomén závislostí. Jak nevidět, že naše společnost závislosti vytváří, když se všechno žije v hedonistickém modu? Jaké má tato porucha antropologické dopady? A co to znamená pro náš svět? Jak se se svými závislostmi vypořádat? Jak se od nich osvobodit?

Hosté: Pauline Moisson de Vaux