Pluralita a kulturní války

Žijeme ve stále polarizovanější společnosti. Mezi vyhraněnými názorovými tábory se prohlubují nepřekonatelné příkopy. Jak v takové situaci pečovat o pluralitu, která je bytostně lidská a žádoucí, která nás může někam posouvat? Jak odstraňovat neporozumění, aby byl ještě možný dialog? A kde držet meze toho, co je ještě přípustné?

Hosté: Václav Bělohradský, Zora Hesová, Ondřej Lánský

Moderuje: Petr Fischer

Bůh a jeho obraz | Dominique Barthélemy OP

Bůh se v Písmu postupně dává svému lidu poznat. Nezjevuje se však tak, že by každý rok předložil jednu stránku katechismu, ale sám vstupuje do lidských dějin, a to jen natolik, aby bázlivého člověka, který se jej od okamžiku prvotního hříchu děsí, nevystrašil. Člověk totiž uvěřil lži, že jeho milující Otec je zrůdný a žárlivý Tyran… Přijďte poodhalit fascinující biblický příběh o Bohu, který postupně očišťuje svůj obraz v srdcích lidí a obnovuje s nimi společenství lásky.

Hosté: Hyacint Ullman OP

Istanbulská úmluva

Istanbulská úmluva budí především v postkomunistických zemích silné emoce. Její přijetí naráží na silný odpor v církevních kruzích a rezonuje i v sekulární politické sféře. Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (jak zní její plný název) je přitom jen jedna z mnoha lidskoprávních mezinárodních smluv Rady Evropy. Jak je tomu s jejím přínosem pro český právní systém? Čeho se obávají její odpůrci? Odporuje křesťanským hodnotám?

Hosté: Daniel Bartoň, Roman Joch, Kristina Koldinská

Moderuje: Petr Honzejk

Canto ostinato | Prožitky blízké zimy

Uvedení nového románu Pavla Kolmačky Canto ostinato. Prožitky blízké zimy (Triáda 2023), který se zaměřuje na poslední dny člověka, starého muže, jehož doprovázejí a následně a zaopatřují jeho dospělé děti.

Hosté: Pavel Kolmačka

Svatý Augustin | Jak dnes číst církevní otce

Díla svatého Augustina se četla v církvi snad v každé době; na rozdíl od jiných církevních otců nikdy neupadl do zapomnění. Jak se jeho recepce proměňovala? Co si z něj která doba vzala? Jak ho dnes číst, aby k nám promlouval? Co z jeho myšlení je stále živé a co z dnešního pohledu neobstojí?

Hosté: Róbert Horka, Lenka Karfíková, Jiří Šubrt

Moderuje: David Vopřada

Láska k literatuře a touha po Bohu | Jean Leclercq

Hledat Boha, quaerere Deum – tato jediná podstatná touha středověkých mnichů křesťanského Západu stála u zrodu západní monastické kultury a teologie. Hledání Boha, který lidem daroval své Slovo, nutně vyžaduje kulturu slova, a zahrnuje tedy i lásku k literatuře, ke slovu. Přenesme se na chvíli do středověkých klášterů, škol a knihoven, jež utvářely rozum a prohlubovaly víru, poskytovaly slova pro modlitbu a umožňovaly zahlédnout Slovo uprostřed slov.

Hosté: Ondřej Koupil

Albert Camus v Letohrádku

Součástí výstavy Jiřího Štourače v pražském Belvederu je série ilustrací ke Camusovu Moru. Toto dílo francouzského spisovatele a filosofa, se intenzivně četlo v pandemii, můžeme je však číst i jinými úhly pohledu. Jak k nám dílo Alberta Camuse promlouvá dnes? V čem pro nás může být inspirativní? Jak se Camus se svou zkušeností alžírského kolonialisty díval na Evropu či na soužití s Araby? A v čem spočívala jeho roztržka se Sartrem?

Hosté: Vlasta Dufková, Miroslav Petříček

Moderuje: Petr Fischer

Výklad ---------- | Mia Feres

Výkladní skříň se stává minigalerií. Je umístěna na hranici veřejného prostoru a kláštera.

Hosté: Mia Feres

Umělá inteligence, ateismus a budoucnost náboženství

Umělá inteligence dokáže stále více napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Už dnes je jisté, že bude hrát v našich životech čím dál důležitější roli. V čem tkví její potenciál, co jsou naopak její meze, co představuje skutečný problém? Má co do činění s náboženstvím? A jak se má k ateismu? Co to pro lidstvo znamená?

Hosté: John Lennox

Moderuje: Robert Řehák

Klima a spravedlnost | Sociální rozměr environmentální krize

Klimatické změny se dotýkají a dotknou všech lidí, nejvíc však těch nejslabších. Jak je environmentální krize propojena se sociální nespravedlností na lokální úrovni a jak na globální? Jak ochránit nejslabší před dopady klimatické krize? Jak se na ně připravit? Co můžeme dělat sami za sebe, o co usilovat na politické úrovni? Jak bude svět vypadat, pokud se na klimatickou migraci dostatečně nepřipravíme? Co můžeme očekávat v nejbližších letech?

Hosté: Tomáš Jungwirth Březovský, Miriam Macurová, Martin Rozumek

Moderuje: Karolína Koubová

Výklad ---------- | Martin Staněk

Výkladní skříň se stává minigalerií. Je umístěna na hranici veřejného prostoru a kláštera.

Hosté: Martin Staněk

Sylva Fischerová: Olomoucké kašny a Svatý Kopeček

„Když jsem ale byla malá, bylo jich jen pět – Merkur byl schovaný někde v depozitáři muzea. I tak byl ale soubor olomouckých barokních kašen nesmírně působivý: Héraklés-Herkules s mírně povislou bradou, jak (s výhledem na orloj) zabíjí palicí sedmihlavou hydru, Caesar na koni a s buličíma očima, ten, který prý město založil, vladařský Juppiter se svazkem blesků v ruce a Neptun-Poseidón s trojzubcem a svými koňmi. Tajemstvím byla kašna Tritónů…“

Sylva Fischerová je básnířka a spisovatelka.

Jana Šrámková: Stražiště

„Moc tu toho není. Někdo by si mohl pomyslet, že se ocitl kdesi v pohraničí, ale není to tak. Překvapivě stojíme ve středu republiky, jen jsou od nás všechna větší města, dokonce i lehce větší než nejmenší maloměsta, vzdálená desítky kilometrů. Uprostřed husté sítě osídlení naší země zeje díra – a v té právě jsme.“

Jana Šrámková je spisovatelka.

Jiří Štourač: Vítochovští mučedníci

„Na vítězném oblouku, tedy nejblíže lodi jsou mužské postavy nabodány na přistavená kopí. Jsou to oni prvomučedníci, které dal císař Hadrián zabít, protože se nechtěli zříct víry. Stávají se nenápadně také patrony mučedníků mnohem pozdějších, kteří netrpěli přímo pro víru, ale stali se obětí zla a násilí. Za nimi není třeba chodit daleko, jejich ostatky leží i zde na hřbitově, který kruhovitě obtáčí kostel.“

Věra Koubová: Šemík ve vlnách Vltavy

„Stavba, na niž chci dnes především upozornit, je mnohem méně nápadná než most či katedrála. Zato je ale ve městě zmnožená, tvoří síť, jejíž oka – okna – na nás mohou mrknout z každého nově navštíveného zákoutí. Bude už slavit sedmdesátiny a je dokladem radostné události, sama vlastně překlenuje různé epochy: skončila druhá světová válka a začaly se rodit děti. Tradiční školní budovy přetékaly záplavou žáků, i našel se záchranný člun v podobě provizorních pavilonů. Projekt z roku 1955 vypracovaný architektem Luborem Markem dostal jméno Školička."

Věra Koubová je překladatelka.