Albert Einstein | Praha secesní a kubistická

*věda

+přednáška

Machova kritika newtonovského konceptu absolutního prostoru a pohybu měla velký vliv na mladého Alberta Einsteina. Je pozoruhodné, že i tento génius se stejně jako Mach stal profesorem fyziky na Karlově univerzitě. V klidu své pracovny ve Viničné ulici začal zobecňovat svou teorii relativity a po letech usilovné práce vybudoval dosud nejlepší teorii gravitace. Jeho geometrická teorie zakřiveného prostoročasu, jež nahradila srozumitelný Newtonův koncept univerzální gravitační síly, nás nepřestává udivovat svými přesnými předpověďmi černých děr, gravitačních vln i rozpínání celého vesmíru. Také umělecko-architektonický kontext Einsteinova pražského pobytu lze charakterizovat jako přechod od srozumitelné zdobné secese k modernímu abstraktnímu kubismu, pro nějž je typický mnohočetný pohled na svět daný superpozicí relativních perspektiv různých pozorovatelů.

Hosté: Jiří Podolský

zobrazit podrobnosti

Christian Doppler a Ernst Mach | Praha klasicistní a historizující

*věda

+přednáška

V 19. století dochází k velkému rozkvětu měst i vědění. Obojí lze charakterizovat jako bourání starých hradeb a omezení, jež dosud bránily přirozené expanzi. Barokní a rokokovou podobu Prahy doplňuje Stavovské divadlo a jiné klasicistní budovy, postupně vzniká velké město okrášlené koncem století krásnými novorenesančními divadly, koncertními sály a muzei. Na poli vědy se ustanovuje Královská česká společnost nauk, jejími členy a představiteli jsou významní jazykovědci a historici i přírodovědci, matematikové a fyzikové. Světovu vědu zásadním způsobem ovlivní nejen Jan Evangelista Purkyně a Bernard Bolzano, ale také Christian Doppler a Ernst Mach. Bez jejich objevů by nebylo možné ve 20. století posunout hranice fyzikálního poznání na celý vesmír.

Hosté: Jiří Podolský

zobrazit podrobnosti

Tycho Brahe a Johannes Kepler | Praha renesanční a manýristická

*věda

+přednáška

Po roce 1600 se Praha stala hlavní centrem astronomického světa, neboť na – múzám a vědám příznivě nakloněném – dvoře císaře Rudolfa II. se setkal nejlepší pozorovatel dané epochy a „král astronomie“ Tycho Brahe s nejlepším tehdejším teoretikem a „králem matematiky“ Johannem Keplerem. Jejich pozorovatelnou byl i Královský letohrádek, klenot severské renesance. Kepler v Praze během svého plodného a poklidného období života objevil dva ze tří zákonů pohybu planet. Publikoval je v Astronomia nova (1609) tvořícím klíčový most mezi Koperníkovým revolučním dílem O obězích nebeských sfér (1543) a Newtonovými Principiemi (1686).

Hosté: Jiří Podolský

zobrazit podrobnosti

Universita Karla IV. a tvůrci orloje | Praha gotická

*věda

+přednáška

Už záhy po vzniku Pražské university na ní působili vynikající astronomové Křišťan z Prachatic a Jan Ondřejův řečený Šindel. V těsné blízkosti Karolina, kde tito mistři svobodných umění a rektoři učili teorii stavby a užití astrolábu, postavil v roce 1410 Mikuláš z Kadaně na Staroměstské radnici unikátní orloj, animovaný astroláb, jehož gotické jádro se třemi velkými železnými ozubenými koly spolehlivě funguje dodnes. To vše v dobovém kontextu gotické Prahy, kterou Karel IV. svými odvážnými urbanisticko-stavebními projekty, především založením velkorysého Nového Města, univerzity, gotické katedrály svatého Víta na Pražském hradě a monumentálním kamenným mostem, povýšil mezi přední evropská města.

Hosté: Jiří Podolský

zobrazit podrobnosti