Budoucnost jaderných reaktorů

Jaká je role jaderné energie v době, kdy Evropa hledá cestu ke klimatické neutralitě a energetické soběstačnosti? Stojíme na prahu nové éry pokročilých technologií a změny přístupu k jádru? Přednáška osvětlí, co všechno dnes reálně umíme, co zůstává výzvou a proč se bez racionální debaty o jádru neobejdeme.

Hosté: Vladimír Wagner

Jaderné zbraně včera a dnes | Jak (ne)funguje jaderný mír?

Jak moc jsme dnes vzdáleni od jaderného konfliktu? A jak se změnila role jaderných zbraní od Hirošimy po současnost? Přednáška o proměnách geopolitiky a nových technologiích, které mohou přepsat pravidla hry. Na pozadí historických faktů se budeme věnovat otázkám spojeným s existencí jaderného arzenálu, strategiím odstrašení a jadernému míru.

Hosté: Vlastislav Bříza

Projekt Manhattan

Atomová jádra v sobě ukrývají obrovskou energii. Jak tuto energii uvolnit se zjistilo právě na začátku Druhé světové války. Začal závod ve vývoji jaderné bomby. Přednáška představí příběh jaderného štěpení a nastíní fyzikální pozadí událostí spojených s výzkumným projektem Manhattan. Pár rovnic změnilo běh dějin, co z toho plyne pro dnešní svět?

Hosté: Pavel Cejnar

Jáchymovské peklo

Objev štěpení atomu na začátku 20. století radikálně proměnil náš svět, jádro ale ovlivnilo českou společnost i jinak. Československo bylo kvůli jáchymovskému nalezišti uranu dvakrát zmíněno v dopise Alberta Einsteina prezidentu Rooseveltovi, který spustil vývoj atomové pumy. Po válce zde političtí vězni těžili uran pro sovětský jaderný program. O uranových lágrech jsme se po listopadu dozvěděli od bývalých muklů, jenže těch už mnoho nezbývá a společenská paměť dostává trhliny. Co o jáchymovském pekle vlastně víme? Jak poznamenalo českou společnost? A jak s jeho památkou nakládáme dnes?

Hosté: Tomáš Bouška, Marie Davídková, Jan Wiendl

Moderuje: Martin Groman

Albert Einstein | Praha secesní a kubistická

Machova kritika newtonovského konceptu absolutního prostoru a pohybu měla velký vliv na mladého Alberta Einsteina. Je pozoruhodné, že i tento génius se stejně jako Mach stal profesorem fyziky na Karlově univerzitě. V klidu své pracovny ve Viničné ulici začal zobecňovat svou teorii relativity a po letech usilovné práce vybudoval dosud nejlepší teorii gravitace. Jeho geometrická teorie zakřiveného prostoročasu, jež nahradila srozumitelný Newtonův koncept univerzální gravitační síly, nás nepřestává udivovat svými přesnými předpověďmi černých děr, gravitačních vln i rozpínání celého vesmíru. Také umělecko-architektonický kontext Einsteinova pražského pobytu lze charakterizovat jako přechod od srozumitelné zdobné secese k modernímu abstraktnímu kubismu, pro nějž je typický mnohočetný pohled na svět daný superpozicí relativních perspektiv různých pozorovatelů.

Hosté: Jiří Podolský

Christian Doppler a Ernst Mach | Praha klasicistní a historizující

V 19. století dochází k velkému rozkvětu měst i vědění. Obojí lze charakterizovat jako bourání starých hradeb a omezení, jež dosud bránily přirozené expanzi. Barokní a rokokovou podobu Prahy doplňuje Stavovské divadlo a jiné klasicistní budovy, postupně vzniká velké město okrášlené koncem století krásnými novorenesančními divadly, koncertními sály a muzei. Na poli vědy se ustanovuje Královská česká společnost nauk, jejími členy a představiteli jsou významní jazykovědci a historici i přírodovědci, matematikové a fyzikové. Světovu vědu zásadním způsobem ovlivní nejen Jan Evangelista Purkyně a Bernard Bolzano, ale také Christian Doppler a Ernst Mach. Bez jejich objevů by nebylo možné ve 20. století posunout hranice fyzikálního poznání na celý vesmír.

Hosté: Jiří Podolský

Tycho Brahe a Johannes Kepler | Praha renesanční a manýristická

Po roce 1600 se Praha stala hlavní centrem astronomického světa, neboť na – múzám a vědám příznivě nakloněném – dvoře císaře Rudolfa II. se setkal nejlepší pozorovatel dané epochy a „král astronomie“ Tycho Brahe s nejlepším tehdejším teoretikem a „králem matematiky“ Johannem Keplerem. Jejich pozorovatelnou byl i Královský letohrádek, klenot severské renesance. Kepler v Praze během svého plodného a poklidného období života objevil dva ze tří zákonů pohybu planet. Publikoval je v Astronomia nova (1609) tvořícím klíčový most mezi Koperníkovým revolučním dílem O obězích nebeských sfér (1543) a Newtonovými Principiemi (1686).

Hosté: Jiří Podolský

Universita Karla IV. a tvůrci orloje | Praha gotická

Už záhy po vzniku Pražské university na ní působili vynikající astronomové Křišťan z Prachatic a Jan Ondřejův řečený Šindel. V těsné blízkosti Karolina, kde tito mistři svobodných umění a rektoři učili teorii stavby a užití astrolábu, postavil v roce 1410 Mikuláš z Kadaně na Staroměstské radnici unikátní orloj, animovaný astroláb, jehož gotické jádro se třemi velkými železnými ozubenými koly spolehlivě funguje dodnes. To vše v dobovém kontextu gotické Prahy, kterou Karel IV. svými odvážnými urbanisticko-stavebními projekty, především založením velkorysého Nového Města, univerzity, gotické katedrály svatého Víta na Pražském hradě a monumentálním kamenným mostem, povýšil mezi přední evropská města.

Hosté: Jiří Podolský

Umělá inteligence, ateismus a budoucnost náboženství

Umělá inteligence dokáže stále více napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Už dnes je jisté, že bude hrát v našich životech čím dál důležitější roli. V čem tkví její potenciál, co jsou naopak její meze, co představuje skutečný problém? Má co do činění s náboženstvím? A jak se má k ateismu? Co to pro lidstvo znamená?

Hosté: John Lennox

Moderuje: Robert Řehák

Polední Pro | 17 minut pro prozíravý život

Setkání 20. 12. 2022 SE RUŠÍ! Děkujeme za pochopení.

úterky ve 12.45

Studujete nebo pracujete v centru Prahy? Přijďte si sníst svůj oběd k nám a dozvědět se od vědkyně Scarlett Vasilukové Rešlové něco o tom, jak funguje lidské tělo, jakou péči potřebuje, aby fungovalo dobře, a jak ovlivňuje našeho ducha.

Hosté: Scarlett Vasiluková Rešlová