pondělí
29. 4.
19:30

barokní refektář (vstup Jalovcová 2)

Tycho Brahe a Johannes Kepler: Praha renesanční a manýristická | Obrazy z dějin fyziky a Prahy


Po roce 1600 se Praha stala hlavní centrem astronomického světa, neboť na – múzám a vědám příznivě nakloněném – dvoře císaře Rudolfa II. se setkal nejlepší pozorovatel dané epochy a „král astronomie“ Tycho Brahe s nejlepším tehdejším teoretikem a „králem matematiky“ Johannem Keplerem. Jejich pozorovatelnou byl i Královský letohrádek, klenot severské renesance. Kepler v Praze během svého plodného a poklidného období života objevil dva ze tří zákonů pohybu planet. Publikoval je v Astronomia nova (1609) tvořícím klíčový most mezi Koperníkovým revolučním dílem O obězích nebeských sfér (1543) a Newtonovými Principiemi (1686).

Ve čtyřech přednáškách připomeneme v chronologickém sledu velké fyziky a astronomy, kteří na nějaký čas spojili své životy s Prahou. Zařadíme jejich významná díla a osudy do dobového kontextu vývoje přírodovědy a paralelně i do tehdejšího kulturního života města, s důrazem na jeho aktuální architektonický charakter. 

Foto: Petr Neubert (výřez)

Hosté

Jiří Podolský


Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde od té doby působí, nyní jako profesor na Ústavu teoretické fyziky. Zabývá se obecnou relativitou a dalšími teoriemi gravitace, zejména řešeními Einsteinových rovnic, jež popisují gravitační vlny, černé díry a kosmologické modely. Na toto téma publikoval více než 100 článků v mezinárodních časopisech a s J. B. Griffithsem vydal monografii Exact Space-Times in Einstein's General Relativity (Cambridge University Press, 2009). Kromě výzkumu a výuky se věnuje popularizaci vědy: organizuje cyklus Přednášky z moderní fyziky pro středoškoláky a veřejnost, přes 50 jeho přednášek lze shlédnout na YouTube (kanál LLionTV). Přeložil 20 populárně-naučných knih z teoretické fyziky a astronomie. Působil i jako odborný poradce seriálu Génius: Einstein (National Geographic, 2017), o čemž s kolegy napsal knihu Einstein opět v Praze – Fyzika v seriálu Génius (MatfyzPress, 2021). V roce 2022 mu Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu za jeho celoživotní přínos v oblasti teoretické fyziky a v roce 2023 získal Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník. Je po něm pojmenována planetka 36174.

Více akcí

Záznam z akce

Podpořte nás

Naše možnosti jsou omezené. Neobejdeme se bez vaší podpory.

 

Tycho Brahe a Johannes Kepler: Praha renesanční a manýristická | Obrazy z dějin fyziky a Prahy

pondělí 29. 4. 2024 v 19.30 hod.
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)


Po roce 1600 se Praha stala hlavní centrem astronomického světa, neboť na – múzám a vědám příznivě nakloněném – dvoře císaře Rudolfa II. se setkal nejlepší pozorovatel dané epochy a „král astronomie“ Tycho Brahe s nejlepším tehdejším teoretikem a „králem matematiky“ Johannem Keplerem. Jejich pozorovatelnou byl i Královský letohrádek, klenot severské renesance. Kepler v Praze během svého plodného a poklidného období života objevil dva ze tří zákonů pohybu planet. Publikoval je v Astronomia nova (1609) tvořícím klíčový most mezi Koperníkovým revolučním dílem O obězích nebeských sfér (1543) a Newtonovými Principiemi (1686).

Ve čtyřech přednáškách připomeneme v chronologickém sledu velké fyziky a astronomy, kteří na nějaký čas spojili své životy s Prahou. Zařadíme jejich významná díla a osudy do dobového kontextu vývoje přírodovědy a paralelně i do tehdejšího kulturního života města, s důrazem na jeho aktuální architektonický charakter. 

Foto: Petr Neubert (výřez)

Hosté

Jiří Podolský


Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde od té doby působí, nyní jako profesor na Ústavu teoretické fyziky. Zabývá se obecnou relativitou a dalšími teoriemi gravitace, zejména řešeními Einsteinových rovnic, jež popisují gravitační vlny, černé díry a kosmologické modely. Na toto téma publikoval více než 100 článků v mezinárodních časopisech a s J. B. Griffithsem vydal monografii Exact Space-Times in Einstein's General Relativity (Cambridge University Press, 2009). Kromě výzkumu a výuky se věnuje popularizaci vědy: organizuje cyklus Přednášky z moderní fyziky pro středoškoláky a veřejnost, přes 50 jeho přednášek lze shlédnout na YouTube (kanál LLionTV). Přeložil 20 populárně-naučných knih z teoretické fyziky a astronomie. Působil i jako odborný poradce seriálu Génius: Einstein (National Geographic, 2017), o čemž s kolegy napsal knihu Einstein opět v Praze – Fyzika v seriálu Génius (MatfyzPress, 2021). V roce 2022 mu Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu za jeho celoživotní přínos v oblasti teoretické fyziky a v roce 2023 získal Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník. Je po něm pojmenována planetka 36174.

Více akcí

Záznam z akce

Podpořte nás

Naše možnosti jsou omezené. Neobejdeme se bez vaší podpory.