Svatý Augustin | Jak dnes číst církevní otce

Díla svatého Augustina se četla v církvi snad v každé době; na rozdíl od jiných církevních otců nikdy neupadl do zapomnění. Jak se jeho recepce proměňovala? Co si z něj která doba vzala? Jak ho dnes číst, aby k nám promlouval? Co z jeho myšlení je stále živé a co z dnešního pohledu neobstojí?

Hosté: Róbert Horka, Lenka Karfíková, Jiří Šubrt

Moderuje: David Vopřada

Dietrich Bonhoeffer | Tváří v tvář zlu

Německý luterský teolog Dietrich Bonhoeffer oponoval nacistickému režimu církevně i občansky, modlitbou i činem: když zpíval gregoriánský chorál a zachraňoval Židy, když se, zapojen do příprav protihitlerovského puče, modlil za vojenskou porážku své vlasti.

Co znamená pro křesťana angažovat se? Jak se taková angažovanost projevuje v extrémní situaci nesvobody? Na co kladl Bonhoeffer důrazy ve své teologii? Čím pro nás může být inspirativní dnes?

Hosté: Noemi Bravená, Kateřina Lachmanová, Jan Štefan

Moderuje: Benedikt Mohelník OP

Klement Alexandrijský | Proč dnes číst církevní otce

Klement Alexandrijský (2.–3. stol.) se pokusil přeložit křesťanské poselství do řeči řecké kultury, a přispěl tak k proměně této kultury v kulturu křesťanskou. Nic v tomto projektu nebylo samozřejmé, vše se muselo obhájit. Může být návrat k těmto počátkům v něčem inspirující?

Hosté: Veronika Černušková, Matyáš Havrda, Jana Plátová

Moderuje: David Vopřada

Joseph Ratzinger | Pancéřový nebo uměřený papež?

Po smrti Benedikta XVI. vyšla celá řada nekrologů, některé adorující, některé zpochybňující. Jaký je odkaz Josepha Ratzingera katolické církvi?

Hosté: Jan Houkal, Lucie Kolářová, Petr Kratochvíl

Moderuje: Filip Boháč OP

Vojtěcha Hasmandová

Vojtěcha Hasmandová, odvážná řeholnice, v 50. letech vězněná komunistickým režimem, generální představená Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, aktuálně v procesu blahořečení. Jak přemýšlela o církvi, o svém řeholním povolání v době útlaku, o postavení žen řeholnic v církvi, o církvi obecně? Jak reagovala na Druhý vatikánský koncil?

Hosté: Alena Bártová, Remigie Češíková

Moderuje: Benedikt Mohelník OP

František kardinál Tomášek

František kardinál Tomášek, vězeň komunistického režimu, účastník Druhého vatikánského koncilu a posléze pražský arcibiskup a český primas vedl českou církev mezi lety 1977–1991. Co si odnesl z koncilu? Jak se mu dařilo vnášet impulsy koncilu do české církve? Jaká byla jeho role v období Pražského jara? Proč poté co zakázal účast kněží v Mírovém hnutí katolického duchovenstva umožnil vznik Pacem in terris? Co by mohly být jeho impulsy pro naše dnešní hledání podoby církve?

Hosté: Jitka Jonová, Aleš Opatrný, Jaroslav Šebek

Moderuje: Filip Boháč OP

František Daniel Merth

František Daniel Merth, básník a kněz, vězeň komunistického režimu, po dlouhých letech zákazu duchovenské činnosti se stal roku 1970 správcem farního a poutního kostela Narození Panny Marie na šumavském Strašíně, kde působil až do své smrti. Pro své spoluvězně se stal duchovním rádcem, přátelil se s řadou umělců a výtvarníků (např. Ivan Slavík, Věroslav Mertl, Vladimír Holub) a také s historikem Zdeňkem Kalistou. Přestože měl jen omezené možnosti publikovat, básnické tvorbě se věnoval po celý život. Poezie pro něj byla neoddělitelnou složkou života, stejně samozřejmou jako četba knih.

Hosté: Vratislav Färber, Kristýna Merthová, Antonín Petruželka, Václav Toucha, Jiří Zizler

Moderuje: Robert Krumphanzl, Norbert Schmidt

Adolf Kajpr

Adolf Kajpr, jezuita, kněz, publicista, vězeň nacistického i komunistického režimu, jeden z řady českých z kněží, kteří svým úsilím o pastoraci a evangelizaci odpovídající době, předjímali koncil. Sám vězeň nacistického režimu se po 2. světové válce rezolutně postavil na obranu německých spoluobčanů, v oněch několika málo letech, kdy mohl, se v břitkých polemikách věnoval nejaktuálnějším společenským tématům."Jeho teologie byla již před koncilem teologií aggiornamenta, poslouchat to dobré v druhém, špatné odmítnout, ale vyhnout se pohrdání a nenávisti a nikdy nezapomínat, že církev ze všech jako první potřebuje stálé vědomí nebezpečí selhání.“ Co z jeho myšlenek a postojů bychom si v dnešní době zvlášť připomínat? Co by nám mělo být inspirací?

Hosté: Petr Havlíček SJ, Jaroslav Šebek

Moderuje: Filip Boháč OP

Antonín Mandl

Antonín Mandl, kněz, odvážný teolog a nezlomený vězeň komunistického režimu, přední postava Katolické akce, znalec umění, hudby (přítel Oliviera Messiaena), jeden z řady českých z kněží, kteří svým úsilím o pastoraci a evangelizaci odpovídající době, předjímali koncil. Dávno před koncilem sloužil tajně mše česky, usiloval o větší zapojení laiků, kriticky se vyjadřoval k příliš hierarchickému, klerikálnímu pojetí církve, po návratu z vězení aktivně rozvíjel ekumenický dialog. Co z jeho odkazu bychom si měli dnes zvlášť připomínat? Co by nemělo zapadnout?

Hosté: Jiří C. Cieslar, Anna Hradilková, Pavel Kuneš, Václav Vacek

Moderuje: Jan Rückl

Victor White | psychologie a teologie

Debata nad novým číslem Salve věnovaným postavě anglického dominikána a tomistického teologa Victora Whitea (1902–1960), blízkého přítele C. G. Junga a jeho mnohaletému dialogu s tímto zakladatelem analytické psychologie. White se se svým úsilím o porozumění modernímu světu řadí po bok katolických myslitelů, kteří již před II. vatikánským koncilem usilují o nalezení cesty k překonání rozporů mezi vírou a modernou, mezi tradiční teologií a vědou. Jaké výzvy, dilemata a úskalí dialog křesťanské teologie s moderní psychologií přináší? Co může moderní jungovská psychologie přinést křesťanské tradici? Kde leží limity tohoto dialogu?

Hosté: David Bouma, Tomáš Halík

Moderuje: Martin Bedřich

Ty jsi kněz navěky

Setkání nad nově vydanou knihou rozhovorů s Ludmilou Javorovu (1932), jednou z mála žen, které byl udělen obřad kněžského svěcení. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (1921–1988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás. Ten po návratu z vězení (1950–1964) v šedesátých a sedmdesátých letech připravil a vysvětil na kněze řadu mladých mužů, a to celibátních i ženatých. Ludmile Javorové udělil kněžské svěcení západního obřadu římskokatolické církve v prosinci 1970 přes značný odpor v řadách biskupů a kněží skryté církve z okruhu Koinótés. Ludmila Javorová nemohla své kněžské povolání nikdy vykonávat zcela veřejně, ale dodnes je vnímá jako své životní poslání, byť stále ve skrytosti.

Hosté: Zdeněk Jančařík, Martin Vaňáč

Moderuje: Martin Bedřich

Bonaventura Bouše

Jak přemýšlel o církvi františkán, teolog, Zdeněk Bonaventura Bouše OFM (1918 – 2002)? V čem viděl nutnost reformy katolické církve v českých zemích? Jak to může být pro nás užitečné dnes? V čem viděl Bouše smysl církve? Co podle něj věrohodnost církve oslabuje? Jak by se současné pojetí církve mělo odrážet v liturgii?

Hosté: Jiří Hanuš, Lenka Karfíková, Josef Prokeš

Moderuje: Jan Rückl

Odkaz pro dnešek

Úvodní debata nového cyklu se zaměří na aktualitu dědictví předních osobností české církve v 2. polovině 20. století. Hosté nám představí, kdo jsou pro ně nejdůležitější postavy české církve a jaké důležité otázky nám dnes odkaz těchto osobností klade. Co dobrého z jejich uvažování zůstalo živé dodnes a co z něj zůstalo nevytěženo nebo dokonce přehlíženo? Co se naopak zpětně ukazuje jako problematické?

Hosté: Tomáš Petráček, Josef Prokeš, Jaroslav Šebek

PIERRE CLAVERIE | Možnosti (a nemožnosti) dialogu s islámem

Číslo revue Salve 2/2019 je věnováno odkazu Pierra Claverie OP, dominikánského biskupa v alžírském Oranu, který v radikálních podmínkách minoritního křesťanství v muslimské zemi usiloval o dialog s islámem, ač si byl vědom nepřekonatelné jinakosti. Přes ohrožení života v zemi zmítané občanskou válkou odmítl Alžírsko opustit a v roce 1996 byl zavražděn atentátníkem. Jeho osud před nás naléhavě klade otázku možnosti dialogu s islámem. Co je opravdu křesťanský postoj k jinakosti? Co jsou styčné body pro dialog? Je dnes v době radikalizace islámu vůbec dialog možný?

Hosté: Jan Czerny, Lukáš de la Vega Nosek, Zora Hesová

ZPROSTŘEDKUJÍCÍ MYŠLENÍ | kniha O duchu liturgie Romano Guardiniho

Guardiniho malá knížečka O duchu liturgie vyšla před více jak sto lety v roce 1918. Jaký byl kontext jejího vzniku? Jaké jsou její hlavní teze? A jak vypadal její druhý život, jak a kde všude zapůsobila? A může nám Guardini říci něco ještě i dnes? Nad Guardiniho slavnou knihou a vůbec osobností a myšlením Romano Guardiniho se sejdeme s předním znalcem jeho díla, filosofem Holgerem Zaborowskim.

Hosté: Holger Zaborowski

Moderuje: Norbert Schmidt