Vyhledávání akcí
28. 5.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Panna. Vdova. Kněžka. V rodící se křesťanské společnosti kolem roku 400 ženy získávají moc. Ale jak dlouho si ji udrží? Kdo jim k novému postavení dopomohl a co bylo příčinou jejich pádu? A co z toho plyne pro naše uvažování o roli ženy v církvi dnes? O tom budeme diskutovat nad knihou Ženy u oltáře? Matka Boží a gender v raném křesťanství.
Hosté: Ivan Foletti, Anežka Hesová, Tomáš Petráček
Moderuje: Benedikt Mohelník OP
zobrazit podrobnosti23. 5.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Sudetští a karpatští Němci | Katolicismus, nacizace a vyhnání
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Jak spolu souvisí náboženské probuzení a nacionalismus či dokonce příklon k nacismu? Před druhou světovou válkou žilo na území bývalého Československa přes tři miliony Němců. Po válce musela většina z nich svou starou vlast opustit. Multikulturní svět první republiky se rozpadl. Jaký je stav současného bádání o našich bývalých sousedech? Co se před válkou mezi českými Němci dělo? Jak vypadal jejich náboženský život? Jak probíhala politická radikalizace ve stínu třetí říše? Hrozí podobné situace i dnes?
Hosté: Albert-Peter Rethmann, Michal Schvarc, Jaroslav Šebek
Moderuje: Norbert Schmidt
zobrazit podrobnosti15. 5.
19:30
foyer barokního refektáře (vstup Jilská 5)
foyer barokního refektáře (vstup Jilská 5)
Fanatismus není jen psychickou úchylkou či důsledkem sociálních nerovností. Za každým fanatismem stojí chybná teologie, která odsunula Boha stranou, falešná víra, která skutečného živého Boha nahradila modlou. Fanatismus hrozí nám všem, když si uděláme Boha z přikázání, z Bible, z liturgie, ze svatých, ba i z vlastního náboženství. Jak odolávat pokušení k modloslužbě, jak se bránit uzavírání Boha do našich omezujících představ?
Hosté: Lukáš Fošum OP
zobrazit podrobnosti14. 5.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Albert Einstein | Praha secesní a kubistická
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Machova kritika newtonovského konceptu absolutního prostoru a pohybu měla velký vliv na mladého Alberta Einsteina. Je pozoruhodné, že i tento génius se stejně jako Mach stal profesorem fyziky na Karlově univerzitě. V klidu své pracovny ve Viničné ulici začal zobecňovat svou teorii relativity a po letech usilovné práce vybudoval dosud nejlepší teorii gravitace. Jeho geometrická teorie zakřiveného prostoročasu, jež nahradila srozumitelný Newtonův koncept univerzální gravitační síly, nás nepřestává udivovat svými přesnými předpověďmi černých děr, gravitačních vln i rozpínání celého vesmíru. Také umělecko-architektonický kontext Einsteinova pražského pobytu lze charakterizovat jako přechod od srozumitelné zdobné secese k modernímu abstraktnímu kubismu, pro nějž je typický mnohočetný pohled na svět daný superpozicí relativních perspektiv různých pozorovatelů.
Hosté: Jiří Podolský
zobrazit podrobnosti13. 5.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Uprchlictví | Historie, současnost a globální kontext
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Uprchlictví je fenomén starý jako lidstvo samo. Zranitelnost uprchlíků zdůrazňuje už Starý Zákon. Jak se situace uprchlíků měnila v průběhu času s ohledem na historické události a konflikty? V čem je specifická situace uprchlíků dnes dnes? Jaká jsou specifika židovských a ukrajinských uprchlíků s ohledem na právní a humanitární otázky? Jak ovlivňují život uprchlíků a jejich integraci do společnosti kulturní a náboženské aspekty? Jakou roli hrají při řešení uprchlických krizí mezinárodní humanitární organizace? Kolik uprchlíků mohou evropské země pojmout?
Hosté: Jakub Andrle, Michal Frankl, Martin Rozumek
Moderuje: Daniela Vrbová
zobrazit podrobnosti9. 5.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Jak vnášet život do sakrálních památek na periferii? Český i slovenský venkov je plný polozapomenutých chátrajících románských, gotických i barokních pokladů. V těchto malebných církevních památkách se však scházívá jen pár babiček a mnohde ani to ne. Jak s takovými stavbami dnes nakládat? Jak k nim přitáhnout pozornost? Čím mohou obohatit dnešního člověka? Jak jejich krásu odhalit ostatním? Že to není mission impossible, ale naopak dokonce radost, si ukážeme na příkladu známé slovenské Gotické cesty, skupiny vysočinských kostelíků pod hradem Lipnice a příkladů z Broumovska.
Hosté: Petr Bergmann, Líza Faktorová, Vladimír Ondrejovič
Moderuje: Martin Bedřich
zobrazit podrobnosti7. 5.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Vize zdaru, vize zmaru | Církev a peníze IV
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Jak péče o restituovaný majetek ovlivňuje život církví v Čechách? Jak církve hospodaří s penězi, které získávají v rámci finančních náhrad v jejich postupné hospodářské odluce od České republiky? Jak se církve snaží promítat své morální hodnoty do nakládání s nově nabytými majetky? Jak se restituce a hospodaření církve od odluky církve od státu projevují v mediálním obrazu církve?
Hosté: Tomáš Holub, Ivana Lukeš Rybanská, Barbora Spalová
Moderuje: Petr Honzejk
zobrazit podrobnosti6. 5.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Christian Doppler a Ernst Mach | Praha klasicistní a historizující
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
V 19. století dochází k velkému rozkvětu měst i vědění. Obojí lze charakterizovat jako bourání starých hradeb a omezení, jež dosud bránily přirozené expanzi. Barokní a rokokovou podobu Prahy doplňuje Stavovské divadlo a jiné klasicistní budovy, postupně vzniká velké město okrášlené koncem století krásnými novorenesančními divadly, koncertními sály a muzei. Na poli vědy se ustanovuje Královská česká společnost nauk, jejími členy a představiteli jsou významní jazykovědci a historici i přírodovědci, matematikové a fyzikové. Světovu vědu zásadním způsobem ovlivní nejen Jan Evangelista Purkyně a Bernard Bolzano, ale také Christian Doppler a Ernst Mach. Bez jejich objevů by nebylo možné ve 20. století posunout hranice fyzikálního poznání na celý vesmír.
Hosté: Jiří Podolský
zobrazit podrobnosti29. 4.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Tycho Brahe a Johannes Kepler | Praha renesanční a manýristická
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Po roce 1600 se Praha stala hlavní centrem astronomického světa, neboť na – múzám a vědám příznivě nakloněném – dvoře císaře Rudolfa II. se setkal nejlepší pozorovatel dané epochy a „král astronomie“ Tycho Brahe s nejlepším tehdejším teoretikem a „králem matematiky“ Johannem Keplerem. Jejich pozorovatelnou byl i Královský letohrádek, klenot severské renesance. Kepler v Praze během svého plodného a poklidného období života objevil dva ze tří zákonů pohybu planet. Publikoval je v Astronomia nova (1609) tvořícím klíčový most mezi Koperníkovým revolučním dílem O obězích nebeských sfér (1543) a Newtonovými Principiemi (1686).
Hosté: Jiří Podolský
zobrazit podrobnosti25. 4.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Jak zabít Ježíše | Zneužití moci, zneužívání a násilí v Bibli
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Francouzský dominikán a biblista Philippe Lefebvre doprovázel lidi zneužívané v církvi. Tato zkušenost jím hluboce otřásla a vedla jej při osobní modlitbě a studiu k reflexi tohoto fenoménu, jejímž plodem je kniha Jak zabít Ježíše. Jaké světlo vrhá na fenomén zneužit moci a sexuálního zneužití Boží slovo?
Hosté: Philippe Lefebvre OP
Moderuje: Hyacint Ullman
zobrazit podrobnosti22. 4.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Universita Karla IV. a tvůrci orloje | Praha gotická
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Už záhy po vzniku Pražské university na ní působili vynikající astronomové Křišťan z Prachatic a Jan Ondřejův řečený Šindel. V těsné blízkosti Karolina, kde tito mistři svobodných umění a rektoři učili teorii stavby a užití astrolábu, postavil v roce 1410 Mikuláš z Kadaně na Staroměstské radnici unikátní orloj, animovaný astroláb, jehož gotické jádro se třemi velkými železnými ozubenými koly spolehlivě funguje dodnes. To vše v dobovém kontextu gotické Prahy, kterou Karel IV. svými odvážnými urbanisticko-stavebními projekty, především založením velkorysého Nového Města, univerzity, gotické katedrály svatého Víta na Pražském hradě a monumentálním kamenným mostem, povýšil mezi přední evropská města.
Hosté: Jiří Podolský
zobrazit podrobnosti11. 4.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Slovensko, země, se kterou nás spojuje společná historie i blízký jazyk, je nám v lecčems blízká, v mnohém ale vzdálená a nepochopitelná. Země mnoha paradoxů: prezidentku Zuzanu Čaputovou jsme svým sousedům ještě nedávno nepokrytě záviděli; nad tím, že si Slováci zvolili proruské populisty pohoršeně zvedáme obočí. Nad situací církve na Slovensku jen kroutíme hlavou. Kam se dnes Slovensko ubírá? Jakou roli v tom hrají dezinformace? A jakou katolická církev?
Hosté: Juraj Buzalka, Agáta Šústová Drelová, Miloslav Szabó
Moderuje: Petr Fischer
zobrazit podrobnosti10. 4.
19:30
foyer barokního refektáře (vstup Jilská 5)
Přátelství a reforma | Terezie z Ávily a Jeroným Gracián
foyer barokního refektáře (vstup Jilská 5)
Jaké místo má přátelství v životě člověka? Může se člověk přátelit s Bohem? A nejsou lidská přátelství překážkou vztahu k Bohu? Ve svých úvahách se necháme inspirovat přátelstvím Terezie od Ježíše a Jeronýma Graciána, význačných osobností karmelitánského řádu, které stály na počátku řádové reformy a jejichž ryzí a hluboký vztah jim byl oporou na cestě k Bohu a posilou při uskutečňování jejich poslání.
Hosté: Jan Poříz OCD
zobrazit podrobnosti5. 4.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Moje Sibiř | Roman Zabelov – absolventský koncert
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Skladba bude provedena od 19.30 hod. a potom podruhé od 21 hod.
Jsou místa, která šeptají a křičí. Jsou místa, kam se vracíme a která celý život hledáme. Ta místa jsou skutečná i imaginární, což jim však na skutečnosti neubírá. Taková je Moje Sibiř.
Hosté: Roman Zabelov
zobrazit podrobnosti21. 3.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Média a Gaza | Jak česká média informují o válce
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Zprávy o konfliktech se k nám dostávají především z médií. Těm připadá důležitá role ve formování názorů celé společnosti na dění v zahraničí. Česká debata o útoku na Izrael a o válce v Gaze je velmi emotivní, silně polarizovaná a často i uzavřená do sebe. Pro koho média píší a jsou si vědomá své odpovědnosti? Informuje zpravodajství o konfliktu vyváženě? Jak vypadá česká praxe komentování, kontextualizace a analýzy? O tom, jak česká média zpravují o válce v Gaze a obecně o konfliktech budeme debatovat s novináři a filosofy médií.
Hosté: Lenka Kabrhelová, Jan Motal, Natálie Sousa
Moderuje: Josef Šlerka
zobrazit podrobnosti