čtvrtek6. 2.
19:30
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Jáchymovské peklo
Objev štěpení atomu na začátku 20. století radikálně proměnil náš svět, jádro ale ovlivnilo českou společnost i jinak. Československo bylo kvůli jáchymovskému nalezišti uranu dvakrát zmíněno v dopise Alberta Einsteina prezidentu Rooseveltovi, který spustil vývoj atomové pumy. Po válce zde političtí vězni těžili uran pro sovětský jaderný program. O uranových lágrech jsme se po listopadu dozvěděli od bývalých muklů, jenže těch už mnoho nezbývá a společenská paměť dostává trhliny. Co o jáchymovském pekle vlastně víme? Jak poznamenalo českou společnost? A jak s jeho památkou nakládáme dnes?
Debata je prvním dílem z cyklu Příběh jádra.
Moderuje: Martin Groman
Hosté
Tomáš Bouška
vystudoval politologii na IPS FSV UK a sociologii na Högskolan Dalarna ve Švédsku, doktorskou práci obhájil na FF UK v Praze. Pracuje jako lektor a manažer nevládních projektů a iniciativ. Od roku 2003 je hlavní oblastí jeho zájmu orální historie politických vězňů, kteří přežili věznění v 50. letech 20. století na uranu. Je zakladatel a předseda Spolku Političtí vězni.cz a Novinářského inkubátoru. Je spoluautorem knihy Českoslovenští političtí vězni. Orální historie obětí komunismu a filmového dokumentu K. Ch. o politické vězeňkyni Karle Grollové-Charvátové. Usiluje o záchranu jáchymovské Řetízkárny a vytvoření komunitní platformy v místě největšího uranového lágru Rovnost v Krušných horách.
Více akcí
Marie Davídková
vystudovala jaderné inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Doktorskou práci obhájila na l’Université d’Orléans ve Francii v oboru molekulární a buněčná biologie a biofyzika, kde současně získala titul kandidát věd v oboru jaderná a subjaderná fyzika. Od roku 2022 pracuje ve Státním ústavu radiační ochrany. Jejím odborným zaměřením je radiační ochrana a zdravotní účinky ionizujícího záření. Je členkou odborných společností Česká společnost fyziků v medicíně a Česká společnost pro ochranu před zářením.
Více akcí
Jan Wiendl
od roku 1997 přednáší dějiny české literatury na Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK v Praze. Zabývá se zejména problematikou moderní české literatury a umění 20. století, věnoval se také dílu Jana Zahradníčka. Jeho habilitační práce vyšla pod názvem Vizionáři a vyznavači. K otázce sepětí řádu umění a života v české poezii první poloviny 20. století. Je synem Františka Wiendla, který byl vězněný v uranových lágrech. V roce 2023 vydal knihu rozhovorů se svým otcem nazvanou Oplocený čas. Vzpomínky politického vězně.
Více akcíZáznam z akce
Podívejte se na záznam
Poslechněte si záznam
Prohlédněte si fotky
Stáhněte si plakát
Jáchymovské peklo
barokní refektář (vstup Jalovcová 2)
Objev štěpení atomu na začátku 20. století radikálně proměnil náš svět, jádro ale ovlivnilo českou společnost i jinak. Československo bylo kvůli jáchymovskému nalezišti uranu dvakrát zmíněno v dopise Alberta Einsteina prezidentu Rooseveltovi, který spustil vývoj atomové pumy. Po válce zde političtí vězni těžili uran pro sovětský jaderný program. O uranových lágrech jsme se po listopadu dozvěděli od bývalých muklů, jenže těch už mnoho nezbývá a společenská paměť dostává trhliny. Co o jáchymovském pekle vlastně víme? Jak poznamenalo českou společnost? A jak s jeho památkou nakládáme dnes?
Debata je prvním dílem z cyklu Příběh jádra.
Moderuje: Martin Groman
Hosté
Tomáš Bouška
vystudoval politologii na IPS FSV UK a sociologii na Högskolan Dalarna ve Švédsku, doktorskou práci obhájil na FF UK v Praze. Pracuje jako lektor a manažer nevládních projektů a iniciativ. Od roku 2003 je hlavní oblastí jeho zájmu orální historie politických vězňů, kteří přežili věznění v 50. letech 20. století na uranu. Je zakladatel a předseda Spolku Političtí vězni.cz a Novinářského inkubátoru. Je spoluautorem knihy Českoslovenští političtí vězni. Orální historie obětí komunismu a filmového dokumentu K. Ch. o politické vězeňkyni Karle Grollové-Charvátové. Usiluje o záchranu jáchymovské Řetízkárny a vytvoření komunitní platformy v místě největšího uranového lágru Rovnost v Krušných horách.
Více akcí
Marie Davídková
vystudovala jaderné inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Doktorskou práci obhájila na l’Université d’Orléans ve Francii v oboru molekulární a buněčná biologie a biofyzika, kde současně získala titul kandidát věd v oboru jaderná a subjaderná fyzika. Od roku 2022 pracuje ve Státním ústavu radiační ochrany. Jejím odborným zaměřením je radiační ochrana a zdravotní účinky ionizujícího záření. Je členkou odborných společností Česká společnost fyziků v medicíně a Česká společnost pro ochranu před zářením.
Více akcí
Jan Wiendl
od roku 1997 přednáší dějiny české literatury na Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK v Praze. Zabývá se zejména problematikou moderní české literatury a umění 20. století, věnoval se také dílu Jana Zahradníčka. Jeho habilitační práce vyšla pod názvem Vizionáři a vyznavači. K otázce sepětí řádu umění a života v české poezii první poloviny 20. století. Je synem Františka Wiendla, který byl vězněný v uranových lágrech. V roce 2023 vydal knihu rozhovorů se svým otcem nazvanou Oplocený čas. Vzpomínky politického vězně.
Více akcíZáznam z akce