úterý
22. 5.
19:30

Kostel Nejsv. Salvátora v Praze

BIBLE A MODERNÍ KRITIKA

*víra
+uvedení knihy

V roce 1904 vydal jezuitský generál Luis Martin varování před novou herezí při výkladu Bible, kterou nazývá „historická metoda“. Tento postoj záhy potvrdily nejvyšší církevní autority. O téměř devadesát let později Papežská biblická komise vydává dokument, ve kterém se konstatuje, že historickokritická metoda musí být považována za samotný základ veškeré vědecké exegeze v církvi.

Jak došlo k tak radikální změně názoru během devadesáti let? Jaké byly peripetie zápasu o vědecký a kritický výklad Bible v katolické církvi? Proč působilo přijetí historickokritické metody tolik problémů církevním autoritám? Jak to souviselo s pojetím pravdivosti, neomylnosti a inspirací Písma svatého? Jak měl reagovat katolický biblista, když výnosy církevní autority odporovaly jeho přesvědčení kritického badatele? To jsou některé z otázek, na které se tato práce pokouší formulovat odpověď. Jejím významným přínosem je integrování české katolické exegeze, která v té době měla přinejmenším čtyři vynikající představitele světové úrovně, do příběhu progresivní katolické exegeze té doby. Téma dějin zápasu katolické biblické vědy o přijetí náročných vědeckých kritérií umožňuje otevřít celou řadu dalších otázek: vztah církve a moderní doby, svobodu teologické a exegetické práce, způsob výkonu učitelského úřadu církve, vznik a výklad církevních dokumentů, otázku cenzury a autocenzury v církvi, ohrožení vlastní osobní víry vědeckým bádáním či otázku následků ignorování a popírání reálně existujících problémů. Především však svědčí o heroickém nasazení, inteligenci, vytrvalosti a oddanosti Bohu, církvi a pravdě několika generací katolických učenců, kteří měli pravdu příliš brzy.


Večer spolupořádá nakladatelství Vyšehrad, které knihu Bible a moderní kritika – Česká a světová progresivní exegeze ve víru (anti-)modernistické krize, vydalo.

Vstup volný.

Moderuje: Benedikt Mohelník OP

Hosté

Stanislav Balík


je politolog a historik, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, autor řady knih (např. Katolická církev v Československu 1945–1989, Letnice 20. století, Český antiklerikalismus). Je editorem časopisu Kontexty, přispívá do dalších novin a časopisů (Reflex, Katolický týdeník).

Více akcí

Dominik Duka


je dominikán, český kardinál, v letech 2010–2022 36. arcibiskup pražský, 24. primas český.

Více akcí

Jiří Hanuš


je historik a editor. Zabývá se dějinami 19. století, dějinami historiografie a církevními dějinami. Učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, je pracovníkem jejího Historického ústavu. Zároveň působí jako jednatel v Centru pro studium demokracie a kultury, kde také rediguje časopis Kontexty.

Více akcí

Tomáš Petráček


je katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové a vyučuje na KTF UK a na Univerzitě Hradec Králové. Je členem redakční rady revue Salve. Druhému vatikánskému koncilu a jeho recepci věnoval knihu Církev, tradice, reforma.

Více akcí

Podpořte nás

Naše možnosti jsou omezené. Neobejdeme se bez vaší podpory.

 

BIBLE A MODERNÍ KRITIKA

úterý 22. 5. 2012 v 19.30 hod.
Kostel Nejsv. Salvátora v Praze

*víra
+uvedení knihy

V roce 1904 vydal jezuitský generál Luis Martin varování před novou herezí při výkladu Bible, kterou nazývá „historická metoda“. Tento postoj záhy potvrdily nejvyšší církevní autority. O téměř devadesát let později Papežská biblická komise vydává dokument, ve kterém se konstatuje, že historickokritická metoda musí být považována za samotný základ veškeré vědecké exegeze v církvi.

Jak došlo k tak radikální změně názoru během devadesáti let? Jaké byly peripetie zápasu o vědecký a kritický výklad Bible v katolické církvi? Proč působilo přijetí historickokritické metody tolik problémů církevním autoritám? Jak to souviselo s pojetím pravdivosti, neomylnosti a inspirací Písma svatého? Jak měl reagovat katolický biblista, když výnosy církevní autority odporovaly jeho přesvědčení kritického badatele? To jsou některé z otázek, na které se tato práce pokouší formulovat odpověď. Jejím významným přínosem je integrování české katolické exegeze, která v té době měla přinejmenším čtyři vynikající představitele světové úrovně, do příběhu progresivní katolické exegeze té doby. Téma dějin zápasu katolické biblické vědy o přijetí náročných vědeckých kritérií umožňuje otevřít celou řadu dalších otázek: vztah církve a moderní doby, svobodu teologické a exegetické práce, způsob výkonu učitelského úřadu církve, vznik a výklad církevních dokumentů, otázku cenzury a autocenzury v církvi, ohrožení vlastní osobní víry vědeckým bádáním či otázku následků ignorování a popírání reálně existujících problémů. Především však svědčí o heroickém nasazení, inteligenci, vytrvalosti a oddanosti Bohu, církvi a pravdě několika generací katolických učenců, kteří měli pravdu příliš brzy.


Večer spolupořádá nakladatelství Vyšehrad, které knihu Bible a moderní kritika – Česká a světová progresivní exegeze ve víru (anti-)modernistické krize, vydalo.

Vstup volný.

Moderuje: Benedikt Mohelník OP

Hosté

Stanislav Balík


je politolog a historik, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, autor řady knih (např. Katolická církev v Československu 1945–1989, Letnice 20. století, Český antiklerikalismus). Je editorem časopisu Kontexty, přispívá do dalších novin a časopisů (Reflex, Katolický týdeník).

Více akcí

Dominik Duka


je dominikán, český kardinál, v letech 2010–2022 36. arcibiskup pražský, 24. primas český.

Více akcí

Jiří Hanuš


je historik a editor. Zabývá se dějinami 19. století, dějinami historiografie a církevními dějinami. Učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, je pracovníkem jejího Historického ústavu. Zároveň působí jako jednatel v Centru pro studium demokracie a kultury, kde také rediguje časopis Kontexty.

Více akcí

Tomáš Petráček


je katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové a vyučuje na KTF UK a na Univerzitě Hradec Králové. Je členem redakční rady revue Salve. Druhému vatikánskému koncilu a jeho recepci věnoval knihu Církev, tradice, reforma.

Více akcí

Podpořte nás

Naše možnosti jsou omezené. Neobejdeme se bez vaší podpory.