úterý22. 5.
19:30
barokní refektář (vstup Jilská 5)
BIBLE A MODERNÍ KRITIKA
V roce 1904 vydal jezuitský generál Luis Martin varování před novou herezí při výkladu Bible, kterou nazývá „historická metoda“. Tento postoj záhy potvrdily nejvyšší církevní autority. O téměř devadesát let později Papežská biblická komise vydává dokument, ve kterém se konstatuje, že historickokritická metoda musí být považována za samotný základ veškeré vědecké exegeze v církvi.
Jak došlo k tak radikální změně názoru během devadesáti let? Jaké byly peripetie zápasu o vědecký a kritický výklad Bible v katolické církvi? Proč působilo přijetí historickokritické metody tolik problémů církevním autoritám? Jak to souviselo s pojetím pravdivosti, neomylnosti a inspirací Písma svatého? Jak měl reagovat katolický biblista, když výnosy církevní autority odporovaly jeho přesvědčení kritického badatele? To jsou některé z otázek, na které se tato práce pokouší formulovat odpověď. Jejím významným přínosem je integrování české katolické exegeze, která v té době měla přinejmenším čtyři vynikající představitele světové úrovně, do příběhu progresivní katolické exegeze té doby. Téma dějin zápasu katolické biblické vědy o přijetí náročných vědeckých kritérií umožňuje otevřít celou řadu dalších otázek: vztah církve a moderní doby, svobodu teologické a exegetické práce, způsob výkonu učitelského úřadu církve, vznik a výklad církevních dokumentů, otázku cenzury a autocenzury v církvi, ohrožení vlastní osobní víry vědeckým bádáním či otázku následků ignorování a popírání reálně existujících problémů. Především však svědčí o heroickém nasazení, inteligenci, vytrvalosti a oddanosti Bohu, církvi a pravdě několika generací katolických učenců, kteří měli pravdu příliš brzy.
Večer spolupořádá nakladatelství Vyšehrad, které knihu Bible a moderní kritika – Česká a světová progresivní exegeze ve víru (anti-)modernistické krize, vydalo.
Vstup volný.
Moderuje: Benedikt Mohelník OP
Hosté
Stanislav Balík
je politolog a historik, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, autor řady knih (např. Katolická církev v Československu 1945–1989, Letnice 20. století, Český antiklerikalismus). Je editorem časopisu Kontexty, přispívá do dalších novin a časopisů (Reflex, Katolický týdeník).
Více akcíDominik Duka
je dominikán, český kardinál, v letech 2010–2022 36. arcibiskup pražský, 24. primas český.
Více akcíJiří Hanuš
je historik a editor. Zabývá se dějinami 19. století, dějinami historiografie a církevními dějinami. Učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, je pracovníkem jejího Historického ústavu. Zároveň působí jako jednatel v Centru pro studium demokracie a kultury, kde také rediguje časopis Kontexty.
Více akcí
Tomáš Petráček
je katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové a vyučuje na KTF UK a na Univerzitě Hradec Králové. Je členem redakční rady revue Salve. Druhému vatikánskému koncilu a jeho recepci věnoval knihu Církev, tradice, reforma.
Více akcí
Prohlédněte si fotky
BIBLE A MODERNÍ KRITIKA
barokní refektář (vstup Jilská 5)
V roce 1904 vydal jezuitský generál Luis Martin varování před novou herezí při výkladu Bible, kterou nazývá „historická metoda“. Tento postoj záhy potvrdily nejvyšší církevní autority. O téměř devadesát let později Papežská biblická komise vydává dokument, ve kterém se konstatuje, že historickokritická metoda musí být považována za samotný základ veškeré vědecké exegeze v církvi.
Jak došlo k tak radikální změně názoru během devadesáti let? Jaké byly peripetie zápasu o vědecký a kritický výklad Bible v katolické církvi? Proč působilo přijetí historickokritické metody tolik problémů církevním autoritám? Jak to souviselo s pojetím pravdivosti, neomylnosti a inspirací Písma svatého? Jak měl reagovat katolický biblista, když výnosy církevní autority odporovaly jeho přesvědčení kritického badatele? To jsou některé z otázek, na které se tato práce pokouší formulovat odpověď. Jejím významným přínosem je integrování české katolické exegeze, která v té době měla přinejmenším čtyři vynikající představitele světové úrovně, do příběhu progresivní katolické exegeze té doby. Téma dějin zápasu katolické biblické vědy o přijetí náročných vědeckých kritérií umožňuje otevřít celou řadu dalších otázek: vztah církve a moderní doby, svobodu teologické a exegetické práce, způsob výkonu učitelského úřadu církve, vznik a výklad církevních dokumentů, otázku cenzury a autocenzury v církvi, ohrožení vlastní osobní víry vědeckým bádáním či otázku následků ignorování a popírání reálně existujících problémů. Především však svědčí o heroickém nasazení, inteligenci, vytrvalosti a oddanosti Bohu, církvi a pravdě několika generací katolických učenců, kteří měli pravdu příliš brzy.
Večer spolupořádá nakladatelství Vyšehrad, které knihu Bible a moderní kritika – Česká a světová progresivní exegeze ve víru (anti-)modernistické krize, vydalo.
Vstup volný.
Moderuje: Benedikt Mohelník OP
Hosté
Stanislav Balík
je politolog a historik, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, autor řady knih (např. Katolická církev v Československu 1945–1989, Letnice 20. století, Český antiklerikalismus). Je editorem časopisu Kontexty, přispívá do dalších novin a časopisů (Reflex, Katolický týdeník).
Více akcíDominik Duka
je dominikán, český kardinál, v letech 2010–2022 36. arcibiskup pražský, 24. primas český.
Více akcíJiří Hanuš
je historik a editor. Zabývá se dějinami 19. století, dějinami historiografie a církevními dějinami. Učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, je pracovníkem jejího Historického ústavu. Zároveň působí jako jednatel v Centru pro studium demokracie a kultury, kde také rediguje časopis Kontexty.
Více akcí
Tomáš Petráček
je katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové a vyučuje na KTF UK a na Univerzitě Hradec Králové. Je členem redakční rady revue Salve. Druhému vatikánskému koncilu a jeho recepci věnoval knihu Církev, tradice, reforma.
Více akcí