Albert Camus v Letohrádku

Součástí výstavy Jiřího Štourače v pražském Belvederu je série ilustrací ke Camusovu Moru. Toto dílo francouzského spisovatele a filosofa, se intenzivně četlo v pandemii, můžeme je však číst i jinými úhly pohledu. Jak k nám dílo Alberta Camuse promlouvá dnes? V čem pro nás může být inspirativní? Jak se Camus se svou zkušeností alžírského kolonialisty díval na Evropu či na soužití s Araby? A v čem spočívala jeho roztržka se Sartrem?

Hosté: Vlasta Dufková, Miroslav Petříček

Moderuje: Petr Fischer

Výklad ---------- | Mia Feres

Výkladní skříň se stává minigalerií. Je umístěna na hranici veřejného prostoru a kláštera.

Hosté: Mia Feres

Umělá inteligence, ateismus a budoucnost náboženství

Umělá inteligence dokáže stále více napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Už dnes je jisté, že bude hrát v našich životech čím dál důležitější roli. V čem tkví její potenciál, co jsou naopak její meze, co představuje skutečný problém? Má co do činění s náboženstvím? A jak se má k ateismu? Co to pro lidstvo znamená?

Hosté: John Lennox

Moderuje: Robert Řehák

Klima a spravedlnost | Sociální rozměr environmentální krize

Klimatické změny se dotýkají a dotknou všech lidí, nejvíc však těch nejslabších. Jak je environmentální krize propojena se sociální nespravedlností na lokální úrovni a jak na globální? Jak ochránit nejslabší před dopady klimatické krize? Jak se na ně připravit? Co můžeme dělat sami za sebe, o co usilovat na politické úrovni? Jak bude svět vypadat, pokud se na klimatickou migraci dostatečně nepřipravíme? Co můžeme očekávat v nejbližších letech?

Hosté: Tomáš Jungwirth Březovský, Miriam Macurová, Martin Rozumek

Moderuje: Karolína Koubová

Výklad ---------- | Martin Staněk

Výkladní skříň se stává minigalerií. Je umístěna na hranici veřejného prostoru a kláštera.

Hosté: Martin Staněk

Sylva Fischerová: Olomoucké kašny a Svatý Kopeček

„Když jsem ale byla malá, bylo jich jen pět – Merkur byl schovaný někde v depozitáři muzea. I tak byl ale soubor olomouckých barokních kašen nesmírně působivý: Héraklés-Herkules s mírně povislou bradou, jak (s výhledem na orloj) zabíjí palicí sedmihlavou hydru, Caesar na koni a s buličíma očima, ten, který prý město založil, vladařský Juppiter se svazkem blesků v ruce a Neptun-Poseidón s trojzubcem a svými koňmi. Tajemstvím byla kašna Tritónů…“

Sylva Fischerová je básnířka a spisovatelka.

Jana Šrámková: Stražiště

„Moc tu toho není. Někdo by si mohl pomyslet, že se ocitl kdesi v pohraničí, ale není to tak. Překvapivě stojíme ve středu republiky, jen jsou od nás všechna větší města, dokonce i lehce větší než nejmenší maloměsta, vzdálená desítky kilometrů. Uprostřed husté sítě osídlení naší země zeje díra – a v té právě jsme.“

Jana Šrámková je spisovatelka.

Jiří Štourač: Vítochovští mučedníci

„Na vítězném oblouku, tedy nejblíže lodi jsou mužské postavy nabodány na přistavená kopí. Jsou to oni prvomučedníci, které dal císař Hadrián zabít, protože se nechtěli zříct víry. Stávají se nenápadně také patrony mučedníků mnohem pozdějších, kteří netrpěli přímo pro víru, ale stali se obětí zla a násilí. Za nimi není třeba chodit daleko, jejich ostatky leží i zde na hřbitově, který kruhovitě obtáčí kostel.“

Věra Koubová: Šemík ve vlnách Vltavy

„Stavba, na niž chci dnes především upozornit, je mnohem méně nápadná než most či katedrála. Zato je ale ve městě zmnožená, tvoří síť, jejíž oka – okna – na nás mohou mrknout z každého nově navštíveného zákoutí. Bude už slavit sedmdesátiny a je dokladem radostné události, sama vlastně překlenuje různé epochy: skončila druhá světová válka a začaly se rodit děti. Tradiční školní budovy přetékaly záplavou žáků, i našel se záchranný člun v podobě provizorních pavilonů. Projekt z roku 1955 vypracovaný architektem Luborem Markem dostal jméno Školička."

Věra Koubová je překladatelka.

Výklad ---------- | Lukáš Janičina

Výkladní skříň se stává minigalerií. Je umístěna na hranici veřejného prostoru a kláštera.

Hosté: Lukáš Janičina

Magdalena Platzová: Orlovice u Klatov

„Poprvé jsem byla v Orlovicích, když mi bylo deset či jedenáct. Právě tehdy se zrodila tradice letních jogínských soustředění, která trvá dosud, tedy čtyřicet let. Byla jsem tam nejmladší a tak to mělo nějaký čas zůstat. Účastníci, kromě mojí matky, tehdy nechávali děti doma.“

Magdalena Platzová je spisovatelka.

Petr Hruška: Ostravská katedrála

„Z hospody za katedrálou jsme se jednou se synem vraceli až ve chvíli, kdy těžkotonážně svítalo. Měli jsme za sebou náročnou noc. Seděli jsme hodiny proti sobě, úzkost otce ze synovy budoucnosti narážela na rozpaky syna z otcovy minulosti. Řekli jsme si hořké věci. Otazník i vykřičník stál nejednou už na začátku věty.“

PetrHruška je básník.

Karol Sidon: Kamenný klíč

„Za svých let v exilu jsem si dost často kladl otázku, co vlastně na té Praze mám, že se mi po ní stýská. Přitom je to pouhé kouzlo kamenů, z nichž jsou v průběhu staletí sestavovány domy, které pak vyvolávají dojem, že ani nemohly být sestaveny harmoničtěji. Klíč k té záhadě jsem našel teprve po návratu z ciziny, když jsem se vrátil do Staronové synagogy jako člen místního minjanu.“

Karol Sidon je vrchní zemský rabín.

Jiří Sádlo: Vrchol Milešovky

„Ono je mocmoc míst, která si zaslouží poctivou promluvu, ale musí to být místo spíš známé a zato s netradičním výkladem. Proto si musím z duchovních hodnot vyhnat dětství, vlast, boha nebo péči o krajinu; je totiž ohromně obtížné o nich mluvit správně, jinak hrozí idyla či alarmismus, pryč s tím vším! Bude mi stačit, jak mě místo učí důvěře, že svět je hodný a uspořádaný, ba někdy i zlomyslný a absurdní, ale hlavně není jakýkoli, není to bezduchá nečitelná masa jednotlivostí.“

Jiří Sádlo je přírodovědec.

Výklad ---------- | Michael Rádl

Výkladní skříň se stává minigalerií. Je umístěna na hranici veřejného prostoru a kláštera.

Hosté: Michael Rádl