Klára Krásenská: Okno a stůl

„Sedám si v lehké noční košili, pokládám první kávu dne, otevírám okenice. Pára nad šálkem se zvíří, zavyje tichý průvan. Nočním teplem rozhozených peřin provane všecko naráz: pěnkavy, čerstvé pečivo, kostelní věž, loudavá, ledabylá pošta. Taky nebe a remízky, sladká, neměstská vůně, jaká jde zdaleka z kopců a přes potok, srdce má z dubových květů, spodní tóny mokré trávy. Nedělám nic, mám kávu a papíry zatížené kamenem, hodinu za hodinou nedělám zhola nic. Opírám se lokty o stůl a dívám se z okna."

Klára Krásenská je básnířka.

Letní punkta 2024 | 4. série

Volná série osobně laděných podcastů zve už počtvrté k letní návštěvě různých spirituálních míst v Čechách.

O Božím bytí v Teologické sumě | Tomáš Akvinský

Lze dokázat Boha? A je možné vystihnout povahu jeho bytí? Přijďte si spolu s námi připomenout pět Tomášových cest, jimiž lze dojít k poznání Boží existence, a osm atributů charakterizujících, jaký Bůh je, či spíše jaký není.

Hosté: Metoděj Němec OP

Ovál 09 | současná poezie a hudba

Přijďte s námi zakončit sezónu hudebně poetickou performancí v rajské zahradě kláštera. Své nejnovější básně přečte Anna Beata Háblová, Klára Krásenská a Alžběta Johanka Petrová za doprovodu studentů katedry skladby na HAMU pod vedením Michala Nejtka.

Hosté: Anna Beata Háblová, Klára Krásenská, Michal Nejtek, Alžběta Johanka Petrová

Síla umění v krizi | Doba složitá

Zbývá nám v dnešní době ještě nějaká tvořivost? Jakou sílu má umění v krizi?

Živé natáčení finální epizody podcastové série Doba složitá Českého rozhlasu Vltava.

Hosté: Tomáš Koblížek, Alice Koubová

Moderuje: Anna Beata Háblová

Ženy u oltáře

Panna. Vdova. Kněžka. V rodící se křesťanské společnosti kolem roku 400 ženy získávají moc. Ale jak dlouho si ji udrží? Kdo jim k novému postavení dopomohl a co bylo příčinou jejich pádu? A co z toho plyne pro naše uvažování o roli ženy v církvi dnes? O tom budeme diskutovat nad knihou Ženy u oltáře? Matka Boží a gender v raném křesťanství.

Hosté: Ivan Foletti, Anežka Hesová, Tomáš Petráček

Moderuje: Benedikt Mohelník OP

Sudetští a karpatští Němci | Katolicismus, nacizace a vyhnání

Jak spolu souvisí náboženské probuzení a nacionalismus či dokonce příklon k nacismu? Před druhou světovou válkou žilo na území bývalého Československa přes tři miliony Němců. Po válce musela většina z nich svou starou vlast opustit. Multikulturní svět první republiky se rozpadl. Jaký je stav současného bádání o našich bývalých sousedech? Co se před válkou mezi českými Němci dělo? Jak vypadal jejich náboženský život? Jak probíhala politická radikalizace ve stínu třetí říše? Hrozí podobné situace i dnes?

Hosté: Albert-Peter Rethmann, Michal Schvarc, Jaroslav Šebek

Moderuje: Norbert Schmidt

O fanatismu | Adrien Candiard

Fanatismus není jen psychickou úchylkou či důsledkem sociálních nerovností. Za každým fanatismem stojí chybná teologie, která odsunula Boha stranou, falešná víra, která skutečného živého Boha nahradila modlou. Fanatismus hrozí nám všem, když si uděláme Boha z přikázání, z Bible, z liturgie, ze svatých, ba i z vlastního náboženství. Jak odolávat pokušení k modloslužbě, jak se bránit uzavírání Boha do našich omezujících představ?

Hosté: Lukáš Fošum OP

Albert Einstein | Praha secesní a kubistická

Machova kritika newtonovského konceptu absolutního prostoru a pohybu měla velký vliv na mladého Alberta Einsteina. Je pozoruhodné, že i tento génius se stejně jako Mach stal profesorem fyziky na Karlově univerzitě. V klidu své pracovny ve Viničné ulici začal zobecňovat svou teorii relativity a po letech usilovné práce vybudoval dosud nejlepší teorii gravitace. Jeho geometrická teorie zakřiveného prostoročasu, jež nahradila srozumitelný Newtonův koncept univerzální gravitační síly, nás nepřestává udivovat svými přesnými předpověďmi černých děr, gravitačních vln i rozpínání celého vesmíru. Také umělecko-architektonický kontext Einsteinova pražského pobytu lze charakterizovat jako přechod od srozumitelné zdobné secese k modernímu abstraktnímu kubismu, pro nějž je typický mnohočetný pohled na svět daný superpozicí relativních perspektiv různých pozorovatelů.

Hosté: Jiří Podolský

Uprchlictví | Historie, současnost a globální kontext

Uprchlictví je fenomén starý jako lidstvo samo. Zranitelnost uprchlíků zdůrazňuje už Starý Zákon. Jak se situace uprchlíků měnila v průběhu času s ohledem na historické události a konflikty? V čem je specifická situace uprchlíků dnes dnes? Jaká jsou specifika židovských a ukrajinských uprchlíků s ohledem na právní a humanitární otázky? Jak ovlivňují život uprchlíků a jejich integraci do společnosti kulturní a náboženské aspekty? Jakou roli hrají při řešení uprchlických krizí mezinárodní humanitární organizace? Kolik uprchlíků mohou evropské země pojmout?

Hosté: Jakub Andrle, Michal Frankl, Martin Rozumek

Moderuje: Daniela Vrbová

Otevírat staré kostely

Jak vnášet život do sakrálních památek na periferii? Český i slovenský venkov je plný polozapomenutých chátrajících románských, gotických i barokních pokladů. V těchto malebných církevních památkách se však scházívá jen pár babiček a mnohde ani to ne. Jak s takovými stavbami dnes nakládat? Jak k nim přitáhnout pozornost? Čím mohou obohatit dnešního člověka? Jak jejich krásu odhalit ostatním? Že to není mission impossible, ale naopak dokonce radost, si ukážeme na příkladu známé slovenské Gotické cesty, skupiny vysočinských kostelíků pod hradem Lipnice a příkladů z Broumovska.

Hosté: Petr Bergmann, Líza Faktorová, Vladimír Ondrejovič

Moderuje: Martin Bedřich

Vize zdaru, vize zmaru | Církev a peníze IV

Jak péče o restituovaný majetek ovlivňuje život církví v Čechách? Jak církve hospodaří s penězi, které získávají v rámci finančních náhrad v jejich postupné hospodářské odluce od České republiky? Jak se církve snaží promítat své morální hodnoty do nakládání s nově nabytými majetky? Jak se restituce a hospodaření církve od odluky církve od státu projevují v mediálním obrazu církve?

Hosté: Tomáš Holub, Ivana Lukeš Rybanská, Barbora Spalová

Moderuje: Petr Honzejk

Christian Doppler a Ernst Mach | Praha klasicistní a historizující

V 19. století dochází k velkému rozkvětu měst i vědění. Obojí lze charakterizovat jako bourání starých hradeb a omezení, jež dosud bránily přirozené expanzi. Barokní a rokokovou podobu Prahy doplňuje Stavovské divadlo a jiné klasicistní budovy, postupně vzniká velké město okrášlené koncem století krásnými novorenesančními divadly, koncertními sály a muzei. Na poli vědy se ustanovuje Královská česká společnost nauk, jejími členy a představiteli jsou významní jazykovědci a historici i přírodovědci, matematikové a fyzikové. Světovu vědu zásadním způsobem ovlivní nejen Jan Evangelista Purkyně a Bernard Bolzano, ale také Christian Doppler a Ernst Mach. Bez jejich objevů by nebylo možné ve 20. století posunout hranice fyzikálního poznání na celý vesmír.

Hosté: Jiří Podolský

Tycho Brahe a Johannes Kepler | Praha renesanční a manýristická

Po roce 1600 se Praha stala hlavní centrem astronomického světa, neboť na – múzám a vědám příznivě nakloněném – dvoře císaře Rudolfa II. se setkal nejlepší pozorovatel dané epochy a „král astronomie“ Tycho Brahe s nejlepším tehdejším teoretikem a „králem matematiky“ Johannem Keplerem. Jejich pozorovatelnou byl i Královský letohrádek, klenot severské renesance. Kepler v Praze během svého plodného a poklidného období života objevil dva ze tří zákonů pohybu planet. Publikoval je v Astronomia nova (1609) tvořícím klíčový most mezi Koperníkovým revolučním dílem O obězích nebeských sfér (1543) a Newtonovými Principiemi (1686).

Hosté: Jiří Podolský

Jak zabít Ježíše | Zneužití moci, zneužívání a násilí v Bibli

Francouzský dominikán a biblista Philippe Lefebvre doprovázel lidi zneužívané v církvi. Tato zkušenost jím hluboce otřásla a vedla jej při osobní modlitbě a studiu k reflexi tohoto fenoménu, jejímž plodem je kniha Jak zabít Ježíše. Jaké světlo vrhá na fenomén zneužit moci a sexuálního zneužití Boží slovo?

Hosté: Philippe Lefebvre OP

Moderuje: Hyacint Ullman