středa14. 12.
16:15
Kostel Nejsv. Salvátora v Praze
MUČEDNÍCI DOBY HUSITSKÉ – REALITA A FIKCE | Dušan Foltýn a jeho host Ota Halama
V dějinách klášterů v českých zemích představují husitské bouře dobu první rozsáhlé sekularizace, nabývající v některých případech brutální násilné podoby.
Osudem podstatné části řeholníků a kněží se stal exil a poměrně často dobové písemné prameny zachytily též jejich mučednickou smrt. Mezi oběťmi nechyběli ani čelní představitelé řádů jako pražský světící biskup Heřman z Mindelheimu či velehradský opat Jan II. V následujících staletích ovšem reálné osudy těchto řeholníků poněkud zastínily připomínky četných martyrů smyšlených či bezpečně nedoložených. Z katolických mučedníků doby husitské se v současnosti těší úctě zejména trojice dominikánů, jejichž relikvie jsou uchovávány ve slezských Ząbkowicích. Své martyry si ovšem připomínala i druhá strana krvavého konfliktu. Svátek 6. července byl proto zasvěcen nejen jménu Jana Husa a Jeronýma Pražského, ale také třem mládencům popraveným roku 1412 a dalším husitským mučedníkům. V době jagelonské k nim byl přiřazen i svatojilský farář Michal Polák, který zemřel jako králův vězeň na Karlštejně.
Hosté
Dušan Foltýn
(*1966) je historik specializující se na kulturu a umění středověku, především na dějiny řádů a dějiny klášterní architektury. Je předním českým monasteriologem. Od roku 2002 pracuje v Centru medievistických studií Akademie věd české republiky a přednáší regionální historii na Pedagigcké fakultě UK.
Více akcíOta Halama
je historik působící na Katedře církevních dějin a literární historie Evangelické teologické fakulty UK, zaobírá se historii Jednoty a obdobím husitské a pohusitské éry.
Více akcí
MUČEDNÍCI DOBY HUSITSKÉ – REALITA A FIKCE | Dušan Foltýn a jeho host Ota Halama
Kostel Nejsv. Salvátora v Praze
V dějinách klášterů v českých zemích představují husitské bouře dobu první rozsáhlé sekularizace, nabývající v některých případech brutální násilné podoby.
Osudem podstatné části řeholníků a kněží se stal exil a poměrně často dobové písemné prameny zachytily též jejich mučednickou smrt. Mezi oběťmi nechyběli ani čelní představitelé řádů jako pražský světící biskup Heřman z Mindelheimu či velehradský opat Jan II. V následujících staletích ovšem reálné osudy těchto řeholníků poněkud zastínily připomínky četných martyrů smyšlených či bezpečně nedoložených. Z katolických mučedníků doby husitské se v současnosti těší úctě zejména trojice dominikánů, jejichž relikvie jsou uchovávány ve slezských Ząbkowicích. Své martyry si ovšem připomínala i druhá strana krvavého konfliktu. Svátek 6. července byl proto zasvěcen nejen jménu Jana Husa a Jeronýma Pražského, ale také třem mládencům popraveným roku 1412 a dalším husitským mučedníkům. V době jagelonské k nim byl přiřazen i svatojilský farář Michal Polák, který zemřel jako králův vězeň na Karlštejně.
Hosté
Dušan Foltýn
(*1966) je historik specializující se na kulturu a umění středověku, především na dějiny řádů a dějiny klášterní architektury. Je předním českým monasteriologem. Od roku 2002 pracuje v Centru medievistických studií Akademie věd české republiky a přednáší regionální historii na Pedagigcké fakultě UK.
Více akcíOta Halama
je historik působící na Katedře církevních dějin a literární historie Evangelické teologické fakulty UK, zaobírá se historii Jednoty a obdobím husitské a pohusitské éry.
Více akcí