17. 2.
19:30
foyer barokního refektáře (vstup Jilská 5)
SENSUS FIDEI V ŽIVOTĚ CÍRKVE | Mezinárodní teologická komise
Smysl pro víru (sensus fidei) je oním nadpřirozeným poutem v srdci lidí, které drží pohromadě církev. Jasnější vědomí o tomto nesmírném daru by mělo vést zejména katolického věřícího k novému sebehodnocení, k přebírání dospělé odpovědnosti za sebe i za svěřený poklad víry.
Večer bude věnován dokumentu Mezinárodní teologické komise (ITC) Sensus fidei v životě církve z roku 2014, který právě vychází v českém překladu. Dokument se zabývá vztahem mezi smyslem věřících pro věci víry a učitelským úřadem církve.
Sensus fidei, smysl pro věci víry, vyjadřuje osobní schopnost věřícího ve společenství církve rozeznat pravdu víry.
Tento dar, sensus fidei, vytváří ve věřícím člověku jakýsi nadpřirozený instinkt, který je vitálně spřízněn se samým předmětem víry. Je měřítkem při rozlišování, zda předkládaná pravda náleží k živoucí apoštolské tradici či nikoliv. Dnes je však navýsost důležité rozlišit autentický smysl pro víru od jeho napodobenin. Sensus fidelium není jakýmsi veřejným církevním míněním a nelze se na něj tudíž odvolávat při protestech proti učitelskému úřadu církve. Smysl pro víru se může ve věřícím člověku naplno rozvinout do té míry, v jaké se účastní života církve, což vyžaduje zodpovědné přijetí magisteria.
Moderuje: Benedikt Mohelník OP
Hosté
SENSUS FIDEI V ŽIVOTĚ CÍRKVE | Mezinárodní teologická komise
foyer barokního refektáře (vstup Jilská 5)
Smysl pro víru (sensus fidei) je oním nadpřirozeným poutem v srdci lidí, které drží pohromadě církev. Jasnější vědomí o tomto nesmírném daru by mělo vést zejména katolického věřícího k novému sebehodnocení, k přebírání dospělé odpovědnosti za sebe i za svěřený poklad víry.
Večer bude věnován dokumentu Mezinárodní teologické komise (ITC) Sensus fidei v životě církve z roku 2014, který právě vychází v českém překladu. Dokument se zabývá vztahem mezi smyslem věřících pro věci víry a učitelským úřadem církve.
Sensus fidei, smysl pro věci víry, vyjadřuje osobní schopnost věřícího ve společenství církve rozeznat pravdu víry.
Tento dar, sensus fidei, vytváří ve věřícím člověku jakýsi nadpřirozený instinkt, který je vitálně spřízněn se samým předmětem víry. Je měřítkem při rozlišování, zda předkládaná pravda náleží k živoucí apoštolské tradici či nikoliv. Dnes je však navýsost důležité rozlišit autentický smysl pro víru od jeho napodobenin. Sensus fidelium není jakýmsi veřejným církevním míněním a nelze se na něj tudíž odvolávat při protestech proti učitelskému úřadu církve. Smysl pro víru se může ve věřícím člověku naplno rozvinout do té míry, v jaké se účastní života církve, což vyžaduje zodpovědné přijetí magisteria.
Moderuje: Benedikt Mohelník OP
Hosté