Péče o duši v čase algoritmů | Může demokracie přežít bez vnitřního řádu?

Události a trendy, které dnes znejišťují a oslabují liberální společnost, mají politický základ: slabé instituce, rozpad důvěry a nástup populismu. Méně se však mluví o tom, co za tím stojí hlouběji – o krizi člověka samotného, o ztrátě hloubky a vnitřního kompasu, který by politické jednání vůbec ukotvil. Toto první setkání nové diskusní série vychází z Patočkova pojmu péče o duši – jako základu, na němž stála evropská civilizace – a ptá se, co z něj zbylo v době, kdy algoritmy formují pozornost, kdy pravda podléhá výkonu a kdy technologická moc přerůstá demokratickou kontrolu. Nejde o nostalgii ani o akademické cvičení. Jde o otázku, zda svobodná společnost potřebuje ke svému přežití něco víc než dobré zákony.

Hosté: Tomáš Halík, Alice Koubová, Václav Němec

Moderuje: Petr Fischer

Malá společenství, velké otázky

Benediktinská abatyše Carmen Tatschmurat OSB spojuje dva světy, které se na první pohled zdají vzdálené – sociologické myšlení a hlubokou duchovní zkušenost. Profesorka sociologie ve svých posledních knihách ukazuje, že malé, živé a osobně odpovědné komunity mohou být pro dnešní dobu nečekaně inspirativní a zve k tomu, abychom i uprostřed nejistoty, změn a každodennosti dokázali zahlédnout hloubku, smysl a vnitřní bohatství života.

Hosté: Carmen Tatschmurat OSB

Moderuje: Petra Švecová

Svědomí algoritmu

Co znamená žít ve světě, kde rozhodování, komunikaci i veřejný prostor víc a víc utvářejí systémy umělé inteligence? Závěrečná debata cyklu nabídne kritickou reflexi společenského, etického a právního významu AI a otevře otázku, podle jakých měřítek je vhodné rozvoj i používání umělé inteligence posuzovat.

Hosté: Jan Mazal, Alžběta Solarczyk Krausová, František Štěch

Moderuje: Prokop Šilhavý

Myslím, tedy AI? | cyklus

Co všechno se skrývá za zkratkou AI? Co se muselo stát, aby se z „umělých neuronů“ stal jeden z nejvlivnějších nástrojů současnosti? V cyklu čtyř večerů projdeme vývoj neuronových sítí od prvních nápadů a slepých uliček až k dnešním modelům, které dokážou překvapivě měnit podobu vědy i každodenního života. Podíváme se na jeden z nejvýraznějších dopadů AI posledních let: predikci tvarů bílkovin a fenomén AlphaFoldu. Otevřeme i trhliny v současných modelech, jejich zneužitelnost a situace, kdy lze z velmi specifických dotazů získat nečekané a někdy rizikové informace. Závěr bude patřit tomu nejtěžšímu: morální stránce používání AI, energetické náročnosti, kriminalitě využívající AI a otázce, jak mají vypadat rozumná pravidla hry.

Od stvoření ke Trojici | Jean-Hervé Nicolas OP

Francouzský dominikán Jean-Hervé Nicolas (1910–2001) je jedním z nejvýznamnějších představitelů soudobého tomismu. Svou obsáhlou syntézu dogmatické teologie doplnil pojednáním o stvoření. Úvahy tradičně označované jako přirozená teologie představují část křesťanské nauky, která je lidskému rozumu dostupná – tedy alespoň tomu filosoficky trénovanému. Bůh se nám tady dává poznat jako zdroj, z něhož všechno vychází, a zároveň cíl, k němuž se všechno vrací. Navzdory své jinakosti a nekonečnosti je tak ve všem živém důvěrně přítomný a bezprostředně blízký.

Hosté: Benedikt Mohelník OP

Závěr sezóny 2025/26 | hudba, setkání, sdílení

Letošní sezónu v Dominikánské 8 završí setkání pěti zvukových přátel, performerů a skladatelů na zahradě kláštera sv. Jiljí. Vznikne tak prostor pro naslouchání na pomezí zvuků, šumů, barev, rytmů, hlučení i ztišení.

Do staré tůně | skočila žába | žbluňk

Hosté: Ivan Boreš, Mélusine de Pas, Štěpán Hon, Michal Rataj, Jan Trojan

Crashtest

Proudění je jedním ze základních znaků života. Prostupuje prostorem, přírodou i člověkem. Má podobu sociálních, energetických, technologických nebo psychologických toků, které se odrážejí mezi vnitřním a vnějším světem, mezi individuální zkušeností a širšími sociálními strukturami. Proud ve všech svých formách, který neustáe utváří a proměňuje lidskou identitu, je hlavním tématem výstavy.