pondělí11. 3.
19:30
kaple sv. Zdislavy
ZÁZRAK ZE ŽITAVY | Volker Dudeck: Malé a Velké žitavské postní plátno
Jako zázrakem se v Žitavě dochovala dvě jedinečná postní plátna. Především velkolepé osudy Velkého žitavského postního plátna budí pozornost. Zvyk zahalovat v kostelech celý oltářní prostor (tedy ne jen jednotlivé oltářní obrazy) v době mezi popeleční středou až po velikonoční týden velikým plátnem byl ve středověku velmi rozšířen.
Textilie tak oddělovala věřící od liturgických obřadů konaných u oltáře. Půst očí tak doplňoval půst tělesný. Původně bílá nebo fialová plátna byla později opatřena obsáhlým biblickým obrazovým programem. Sloužila stejně tak vnitřní meditaci jako i ilustrace křesťanské věrouky. Po reformaci jejich používání de facto skoro úplně vymizelo, a to jak v evangelických, tak i v katolických kostelech. Proto jsme mnoho těchto křehkých dokladů lidové zbožnosti pozbyli. Na celém světě se dochovalo jen osmnáct exemplářů scénových obrazových postních pláten (tzv. Feldertyp, plátno rozdělené do jednotlivých polí). Existuje jich třináct v Rakousku, dvě ve Švýcarsku, po jednom v Lichtenštejnsku, jižním Tyrolsku a v Německu – v Žitavě. Žitavské plátno patří k nejvýznamnějším monumentálním uměleckým dílům, která evropské malířství sklonku středověku vůbec vytvořilo. Obě plátna, z nichž kopie Malého žitavského plátna nyní zakrývá presbytář kaple sv. Zdislavy, představí bývalý ředitel Městských muzeí v Žitavě Dr. Volker Dudeck.
Vstup volný.
Ohlasy v médiích
Žitavské plátno. Zvuková pohlednice Jany Beránkové. Radio Proglas, 16. března 2013. Poslouchejte zde.
Tváře Krista v umění 20. století. Arcibiskupství pražské, 13. 2. 2013. Čtěte zde.
Tváře Krista 20. století. Pražský patriot, 24. 2. 2013. Čtěte zde.
Jak se Kristův příběh otiskl do umění 20. století? Dozvíte se na přednášce. i-Forum, časopis Univerzity Karlovy, 25. února 2013. Čtěte zde.
O historii slavných žitavských postních pláten pohovoří německý historik Volker Dudeck. i-Forum, časopis Univerzity Karlovy, 11. března 2013. Čtěte zde.
Tváře Krista 20. století a nová úprava kaple sv. Zdislavy. Centrum teologie a umění, 20. února 2013. Čtěte zde.
Tváře Krista 20. století. Centrum teologie a umění, 12. února 2013. Čtěte zde.
Zittauer Museumsleute sprechen in Prag. Wochenkurier, 5. března 2013. Čtěte zde.
Fastenzeit in Prag mit Schätzen aus Zittau. Städtische Museen Zittau – Německo, 15. února 2013. Čtěte zde.
Hosté
Volker Dudeck
(*1947) je německý historik umění, vystudoval dějiny a dějiny umění na Humboltově univerzitě v Berlíně. Mezi lety 1990–2006 byl ředitelem Žitavských zemských muzeí. S jeho jménem je neoddělitelně spjato znovuobjevení, praktická záchrana a výsledná excelentní prezentace obou žitavských pokladů: Malého a Velkého postního plátna. Dudeckovi se nejen podařilo celkově zrekonstruovat a přeorganizovat žitavská muzea, ale roku 2005 založil i kulturní a turistickou cestu „Via sacra“, která spojuje 16 jedinečných historických míst na pomezí Německa, Polska a České republiky. Pro svůj přínos celému regionu byl roku 2007 oceněn Saským řádem. Od roku 2003 působí také jako saský kulturní senátor.
Více akcí
Prohlédněte si fotky
ZÁZRAK ZE ŽITAVY | Volker Dudeck: Malé a Velké žitavské postní plátno
kaple sv. Zdislavy
Jako zázrakem se v Žitavě dochovala dvě jedinečná postní plátna. Především velkolepé osudy Velkého žitavského postního plátna budí pozornost. Zvyk zahalovat v kostelech celý oltářní prostor (tedy ne jen jednotlivé oltářní obrazy) v době mezi popeleční středou až po velikonoční týden velikým plátnem byl ve středověku velmi rozšířen.
Textilie tak oddělovala věřící od liturgických obřadů konaných u oltáře. Půst očí tak doplňoval půst tělesný. Původně bílá nebo fialová plátna byla později opatřena obsáhlým biblickým obrazovým programem. Sloužila stejně tak vnitřní meditaci jako i ilustrace křesťanské věrouky. Po reformaci jejich používání de facto skoro úplně vymizelo, a to jak v evangelických, tak i v katolických kostelech. Proto jsme mnoho těchto křehkých dokladů lidové zbožnosti pozbyli. Na celém světě se dochovalo jen osmnáct exemplářů scénových obrazových postních pláten (tzv. Feldertyp, plátno rozdělené do jednotlivých polí). Existuje jich třináct v Rakousku, dvě ve Švýcarsku, po jednom v Lichtenštejnsku, jižním Tyrolsku a v Německu – v Žitavě. Žitavské plátno patří k nejvýznamnějším monumentálním uměleckým dílům, která evropské malířství sklonku středověku vůbec vytvořilo. Obě plátna, z nichž kopie Malého žitavského plátna nyní zakrývá presbytář kaple sv. Zdislavy, představí bývalý ředitel Městských muzeí v Žitavě Dr. Volker Dudeck.
Vstup volný.
Ohlasy v médiích
Žitavské plátno. Zvuková pohlednice Jany Beránkové. Radio Proglas, 16. března 2013. Poslouchejte zde.
Tváře Krista v umění 20. století. Arcibiskupství pražské, 13. 2. 2013. Čtěte zde.
Tváře Krista 20. století. Pražský patriot, 24. 2. 2013. Čtěte zde.
Jak se Kristův příběh otiskl do umění 20. století? Dozvíte se na přednášce. i-Forum, časopis Univerzity Karlovy, 25. února 2013. Čtěte zde.
O historii slavných žitavských postních pláten pohovoří německý historik Volker Dudeck. i-Forum, časopis Univerzity Karlovy, 11. března 2013. Čtěte zde.
Tváře Krista 20. století a nová úprava kaple sv. Zdislavy. Centrum teologie a umění, 20. února 2013. Čtěte zde.
Tváře Krista 20. století. Centrum teologie a umění, 12. února 2013. Čtěte zde.
Zittauer Museumsleute sprechen in Prag. Wochenkurier, 5. března 2013. Čtěte zde.
Fastenzeit in Prag mit Schätzen aus Zittau. Städtische Museen Zittau – Německo, 15. února 2013. Čtěte zde.
Hosté
Volker Dudeck
(*1947) je německý historik umění, vystudoval dějiny a dějiny umění na Humboltově univerzitě v Berlíně. Mezi lety 1990–2006 byl ředitelem Žitavských zemských muzeí. S jeho jménem je neoddělitelně spjato znovuobjevení, praktická záchrana a výsledná excelentní prezentace obou žitavských pokladů: Malého a Velkého postního plátna. Dudeckovi se nejen podařilo celkově zrekonstruovat a přeorganizovat žitavská muzea, ale roku 2005 založil i kulturní a turistickou cestu „Via sacra“, která spojuje 16 jedinečných historických míst na pomezí Německa, Polska a České republiky. Pro svůj přínos celému regionu byl roku 2007 oceněn Saským řádem. Od roku 2003 působí také jako saský kulturní senátor.
Více akcí