Když z kostela nemohu | církevní provoz a potřeby lidí

Co dělat, když chodit do kostela považuju za důležité, ale přesto to nedávám? Když mi bohoslužby nedávají povzbuzení do duchovního života a zkušenost živého společenství církve, ale naopak pocit odcizení? Když se konkrétní lidská zkušenost s životem církve míjí s tím, čemu se snažím věřit? Podobné otázky se netýkají jen lidí s vysokými nároky: mnozí rodiče řeší, zda chození do kostela neohrožuje víru jejich dětí. Řada starších lidí preferuje mši v televizi, protože vidí a slyší, co se děje. Jak hledat odpovědi na své potřeby, aniž bychom si každý vytvářel individualistické náboženství na míru?