čtvrtek
23. 8.
19:30

Kostel Nejsv. Salvátora v Praze

DO UT DES – HUDEBNÍ OBĚTINA | Skladby J.S. Bacha a Erika Oña - Ensemble Arcimboldo (Švýcarsko)

koncerty vážné hudby

Lenka Torgersen – barokní housle, Karel Valter – flauto traverso, Thilo Hirsch – viola da gamba, Alena Hönigová – cembalo

Historka o návštěvě Johanna Sebastiana Bacha u Fridricha II. Velikého na jeho zámku v Sanssouci, kde král vyzval Bach k improvizaci šestihlasé fugy na jím navržené „thema regium“, je všeobecně známá. J. S. Bach okamžitě rozpoznal, že takto složité téma je ke spontánní improvizaci nevhodné a pohotově zvolil téma jiné. Po svém návratu do Lipska však královu žádost splnil a zkomponoval „Hudební obětinu“, kterou také Fridrichovi věnoval.

Proč zvolil název „Hudební obětina“ není známo. Chtěl Bach takto poctít krále, který hrál skvěle na flétnu? Nebo to měla být narážka na „chyták“, který Fridrich Veliký na Bacha vymyslel, a jehož „obětí“ se skladatel měl stát? Anebo zde sehrálo roli, že J.S. Bach za své vystoupení v Sanssouci ani za svou kompozici nedostal žádný honorář?

Princip „oběti“ se vyjadřuje v latině slovy „do ut des“, což by se dalo přeložit jako „dej, aby ti bylo dáno“. Užívalo se to ve světském i duchovním kontextu všude, kde někdo něco obětoval (zvíře, čas nebo i vlastního syna). Do-ut-des můžeme z hudebního hlediska dekódovat jako solmizační slabiky (c-c-des). V Hudební obětině J. S. Bacha se tento melodický postup vyskytuje hned několikrát (např. v basovém hlasu Kánonu perpetuum). Je to náhoda nebo skrytá narážka? Chtěl snad J. S. Bach krále takto upomenout, že mu jeho část oběti zůstal dlužen?

Nejen název, ale i dílo samotné, obsahuje řadu významových rovin, které byly objeveny až v 19. a 20. století. Zde je třeba zmínit jméno matematika Augusta Ferdinanda Möbia, který objevil (resp. vynalezl) roku 1858 tzv. „Möbiovu pásku“. Její paralelu v hudbě můžeme vidět právě v tzv. račím kánonu (zní úplně stejně pokud je čten pozpátku) z Hudební obětiny. Jmenujme také práci fyzika a počítačového specialisty Douglase R. Hofstadtera (rozpracované zejména v knize Gödel, Escher, Bach, New York 1997).

Zadáním kompozice na téma „Do-ut-des“ Eriku Oña chce ensemble arcimboldo dále sledovat tuto tajuplnou stopu a postavit Hudební obětinu J. S. Bacha vedle současné kompozice, která zpracovává stejný hudební materiál v jiném kontextu. Dialog dvou nově vytvořených „hádankových kánonů“ by pak měl celý program uzavřít do zcela nově vyznívajícího cel­ku.

Tento koncert pořádáme s podporou švýcarské nadace Pro Helvetia.

Vstupné 230 Kč/120 Kč (studenti, důchodci)

Večerní pokladna od 18:30

Rezervace mailem: dominikanska8@op.cz, nebo telefonem: 721 676 018 anebo přímo na těchto stránkách níže.

Podpořte nás

Naše možnosti jsou omezené. Neobejdeme se bez vaší podpory.

 

DO UT DES – HUDEBNÍ OBĚTINA | Skladby J.S. Bacha a Erika Oña - Ensemble Arcimboldo (Švýcarsko)

čtvrtek 23. 8. 2012 v 19.30 hod.
Kostel Nejsv. Salvátora v Praze

koncerty vážné hudby

Lenka Torgersen – barokní housle, Karel Valter – flauto traverso, Thilo Hirsch – viola da gamba, Alena Hönigová – cembalo

Historka o návštěvě Johanna Sebastiana Bacha u Fridricha II. Velikého na jeho zámku v Sanssouci, kde král vyzval Bach k improvizaci šestihlasé fugy na jím navržené „thema regium“, je všeobecně známá. J. S. Bach okamžitě rozpoznal, že takto složité téma je ke spontánní improvizaci nevhodné a pohotově zvolil téma jiné. Po svém návratu do Lipska však královu žádost splnil a zkomponoval „Hudební obětinu“, kterou také Fridrichovi věnoval.

Proč zvolil název „Hudební obětina“ není známo. Chtěl Bach takto poctít krále, který hrál skvěle na flétnu? Nebo to měla být narážka na „chyták“, který Fridrich Veliký na Bacha vymyslel, a jehož „obětí“ se skladatel měl stát? Anebo zde sehrálo roli, že J.S. Bach za své vystoupení v Sanssouci ani za svou kompozici nedostal žádný honorář?

Princip „oběti“ se vyjadřuje v latině slovy „do ut des“, což by se dalo přeložit jako „dej, aby ti bylo dáno“. Užívalo se to ve světském i duchovním kontextu všude, kde někdo něco obětoval (zvíře, čas nebo i vlastního syna). Do-ut-des můžeme z hudebního hlediska dekódovat jako solmizační slabiky (c-c-des). V Hudební obětině J. S. Bacha se tento melodický postup vyskytuje hned několikrát (např. v basovém hlasu Kánonu perpetuum). Je to náhoda nebo skrytá narážka? Chtěl snad J. S. Bach krále takto upomenout, že mu jeho část oběti zůstal dlužen?

Nejen název, ale i dílo samotné, obsahuje řadu významových rovin, které byly objeveny až v 19. a 20. století. Zde je třeba zmínit jméno matematika Augusta Ferdinanda Möbia, který objevil (resp. vynalezl) roku 1858 tzv. „Möbiovu pásku“. Její paralelu v hudbě můžeme vidět právě v tzv. račím kánonu (zní úplně stejně pokud je čten pozpátku) z Hudební obětiny. Jmenujme také práci fyzika a počítačového specialisty Douglase R. Hofstadtera (rozpracované zejména v knize Gödel, Escher, Bach, New York 1997).

Zadáním kompozice na téma „Do-ut-des“ Eriku Oña chce ensemble arcimboldo dále sledovat tuto tajuplnou stopu a postavit Hudební obětinu J. S. Bacha vedle současné kompozice, která zpracovává stejný hudební materiál v jiném kontextu. Dialog dvou nově vytvořených „hádankových kánonů“ by pak měl celý program uzavřít do zcela nově vyznívajícího cel­ku.

Tento koncert pořádáme s podporou švýcarské nadace Pro Helvetia.

Vstupné 230 Kč/120 Kč (studenti, důchodci)

Večerní pokladna od 18:30

Rezervace mailem: dominikanska8@op.cz, nebo telefonem: 721 676 018 anebo přímo na těchto stránkách níže.

Podpořte nás

Naše možnosti jsou omezené. Neobejdeme se bez vaší podpory.