středa25. 10.
19:30
Kostel Nejsv. Salvátora v Praze
KONEC OSMANSKÉ ŘÍŠE | a osudy náboženských menšin
Večer věnovaný tragickým osudům křesťanských menšin na sklonku Osmanské říše a debata nad právě vycházející knihou Katastrofa křesťanů.
Pořádá nakladatelství Pavel Mervart ve spolupráci s Dominikánskou 8.
Publikace patří ve světovém kontextu vůbec k prvním pokusům představit problematiku vyvražďování křesťanů v Osmanské říši na akademické úrovni v celé její šíři, tedy nikoliv pouze jako národní tragédii Arménů, ale jako snahu o likvidaci veškerého místního křesťanstva, zejména Asyřanů a Řeků.
Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914–1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech. Autoři rovněž upozorňují na řadu problematických otázek, mj. na významný podíl císařského Německa a Kurdů na likvidaci křesťanů, reakci dobového českého tisku či ničení kulturního dědictví křesťanů v současném Turecku. Zajímavé paralely přináší také srovnání arménské genocidy a židovského holokaustu.
Kniha využívá nejnovější poznatky v oboru, ale také dobové dokumenty, archivní materiály, diplomatická hlášení, vzpomínky a očitá svědectví přeživších.
Moderuje: Lukáš Nosek
Hosté
Petra Košťálová
vystudovala etnologii a armenistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorská studia absolvovala v rámci etnologie a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Université Paul Valéry v Montpellieru. Působí jako pedagog na Katedře psychologie Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Zabývá se tématy jako kolektivní paměť, etnické mýty, stereotypní obrazy aj., regionálně se zaměřuje na arménskou kulturu. Publikovala texty k problematice arménské identity, dějin a poezie: Písně země Nairi: lidové a trubadúrské písně středověké Arménie (2006); L’image de l’Autre dans les chroniques arméniennes (2010); Arménské kroniky od jezera Van (2012); Stereotypní obrazy a etnické mýty: kulturní identita Arménie (2012).
Více akcíPetr Novák
absolvoval studium historie-politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorát v oboru moderních dějin získal na Fakultě sociálních věd téže univerzity. Zabývá se ruskou a sovětskou zahraniční politikou a mezinárodními vztahy na Blízkém východě v 19. století a v 1. polovině 20. století, československo-tureckými vztahy v letech 1918–1945 a dějinami Turecka. Působí rovněž jako překladatel.
Více akcíMichal Řoutil
působí jako šéfredaktor ročenky Parrésia. Revue pro východní křesťanství a hlavní redaktor edice Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu. Absolvoval studium rusistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na Katolické teologické fakultě téže univerzity absolvoval kurz syrské aramejštiny a v oblasti syrologie rovněž publikuje. Kromě knihy Katastrofa křesťanů (2017) je rovněž spoluautorem publikací Dějiny Ruska (2017) a Ve stínu islámu. Menšinová náboženství na Blízkém východě (2016, ed. J. Gebelt).
Více akcíKateřina Vytejčková
vystudovala magisterský obor etnologie na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde pokračuje v doktorském studiu. Je zaměstnancem Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v Praze. Sférou jejího dlouhodobého zájmu je oblast současného Turecka, kam podniká pravidelné výzkumné cesty nejen za účelem terénního výzkumu v rámci grantových projektů. Zabývá se různými tématy hmotné a duchovní kultury post-osmanského prostoru, především pak architekturou a duchovním světem alevitů v Turecku i na Balkáně. K těmto tématům publikovala několik odborných studií, pravidelně se též účastní kulturně-antropologických a orientalistických konferencí.
Více akcí
KONEC OSMANSKÉ ŘÍŠE | a osudy náboženských menšin
Kostel Nejsv. Salvátora v Praze
Večer věnovaný tragickým osudům křesťanských menšin na sklonku Osmanské říše a debata nad právě vycházející knihou Katastrofa křesťanů.
Pořádá nakladatelství Pavel Mervart ve spolupráci s Dominikánskou 8.
Publikace patří ve světovém kontextu vůbec k prvním pokusům představit problematiku vyvražďování křesťanů v Osmanské říši na akademické úrovni v celé její šíři, tedy nikoliv pouze jako národní tragédii Arménů, ale jako snahu o likvidaci veškerého místního křesťanstva, zejména Asyřanů a Řeků.
Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914–1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech. Autoři rovněž upozorňují na řadu problematických otázek, mj. na významný podíl císařského Německa a Kurdů na likvidaci křesťanů, reakci dobového českého tisku či ničení kulturního dědictví křesťanů v současném Turecku. Zajímavé paralely přináší také srovnání arménské genocidy a židovského holokaustu.
Kniha využívá nejnovější poznatky v oboru, ale také dobové dokumenty, archivní materiály, diplomatická hlášení, vzpomínky a očitá svědectví přeživších.
Moderuje: Lukáš Nosek
Hosté
Petra Košťálová
vystudovala etnologii a armenistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorská studia absolvovala v rámci etnologie a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Université Paul Valéry v Montpellieru. Působí jako pedagog na Katedře psychologie Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Zabývá se tématy jako kolektivní paměť, etnické mýty, stereotypní obrazy aj., regionálně se zaměřuje na arménskou kulturu. Publikovala texty k problematice arménské identity, dějin a poezie: Písně země Nairi: lidové a trubadúrské písně středověké Arménie (2006); L’image de l’Autre dans les chroniques arméniennes (2010); Arménské kroniky od jezera Van (2012); Stereotypní obrazy a etnické mýty: kulturní identita Arménie (2012).
Více akcíPetr Novák
absolvoval studium historie-politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorát v oboru moderních dějin získal na Fakultě sociálních věd téže univerzity. Zabývá se ruskou a sovětskou zahraniční politikou a mezinárodními vztahy na Blízkém východě v 19. století a v 1. polovině 20. století, československo-tureckými vztahy v letech 1918–1945 a dějinami Turecka. Působí rovněž jako překladatel.
Více akcíMichal Řoutil
působí jako šéfredaktor ročenky Parrésia. Revue pro východní křesťanství a hlavní redaktor edice Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu. Absolvoval studium rusistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na Katolické teologické fakultě téže univerzity absolvoval kurz syrské aramejštiny a v oblasti syrologie rovněž publikuje. Kromě knihy Katastrofa křesťanů (2017) je rovněž spoluautorem publikací Dějiny Ruska (2017) a Ve stínu islámu. Menšinová náboženství na Blízkém východě (2016, ed. J. Gebelt).
Více akcíKateřina Vytejčková
vystudovala magisterský obor etnologie na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde pokračuje v doktorském studiu. Je zaměstnancem Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v Praze. Sférou jejího dlouhodobého zájmu je oblast současného Turecka, kam podniká pravidelné výzkumné cesty nejen za účelem terénního výzkumu v rámci grantových projektů. Zabývá se různými tématy hmotné a duchovní kultury post-osmanského prostoru, především pak architekturou a duchovním světem alevitů v Turecku i na Balkáně. K těmto tématům publikovala několik odborných studií, pravidelně se též účastní kulturně-antropologických a orientalistických konferencí.
Více akcí