25. 4.
19:00
barokní refektář (vstup Jilská 5)
JARNÍ SONÁTA PRO HOUSLE A KLAVÍR | Jaroslav Šonský – housle (Švédsko/ČR) & Sylvaine Wiart – klavír (Francie)
Program:
Johannes BRAHMS (1833 – 1897) – Sonátová věta pro housle a klavír Scherzo, Allegro
Ludwig van BEETHOVEN – Sonáta č. 5, F-dur, op. 24 zvaná Jarní
Antonín DVOŘÁK – Mazurek
Bohuslav MARTINŮ – Sonáta č. III. pro housle a klavír
Vstupné dobrovolné. Doporučená výše 100 Kč.
Děkujeme MČ Praha 1 a Nadaci života umělce za jejich laskavou podporu.
Úvod obstará energická hudba Johannese Brahmse. Jeho Sonátová věta pro housle a klavír vtrhne do sálu jako divoká voda z hor při dubnovém tání. Následující Sonátou č. 5 F dur pro housle a klavír, zvanou Jarní, Ludwig van Beethoven geniálně zhudebnil fenomén jara v lidské mysli i v přírodě. Posluchače už více jak 200 let okouzluje svou přímočarostí, nadějí, svěžestí a zdánlivou prostotou. Další skladba, virtuosní Mazurek Antonína Dvořáka, má zpěvnost jeho předchozích Slovanských tanců, na které svým charakterem navazuje. Závěrečná Sonáta č. III pro housle a klavír Bohuslava Martinů vznikla v době jeho amerického exilu, mimo vlast, kterou postrádal. V té době ještě netušil, že navždy, neboť situace po II. sv. válce tomuto skladateli nedovolila již nikdy navrátit se do Československa. V této sonátě skladatel jakoby koncentroval všechny lidské city, tužby, lásku, zoufalství i naději, všechnu hořkost i sladkost světa.
JARNÍ SONÁTA PRO HOUSLE A KLAVÍR | Jaroslav Šonský – housle (Švédsko/ČR) & Sylvaine Wiart – klavír (Francie)
barokní refektář (vstup Jilská 5)
Program:
Johannes BRAHMS (1833 – 1897) – Sonátová věta pro housle a klavír Scherzo, Allegro
Ludwig van BEETHOVEN – Sonáta č. 5, F-dur, op. 24 zvaná Jarní
Antonín DVOŘÁK – Mazurek
Bohuslav MARTINŮ – Sonáta č. III. pro housle a klavír
Vstupné dobrovolné. Doporučená výše 100 Kč.
Děkujeme MČ Praha 1 a Nadaci života umělce za jejich laskavou podporu.
Úvod obstará energická hudba Johannese Brahmse. Jeho Sonátová věta pro housle a klavír vtrhne do sálu jako divoká voda z hor při dubnovém tání. Následující Sonátou č. 5 F dur pro housle a klavír, zvanou Jarní, Ludwig van Beethoven geniálně zhudebnil fenomén jara v lidské mysli i v přírodě. Posluchače už více jak 200 let okouzluje svou přímočarostí, nadějí, svěžestí a zdánlivou prostotou. Další skladba, virtuosní Mazurek Antonína Dvořáka, má zpěvnost jeho předchozích Slovanských tanců, na které svým charakterem navazuje. Závěrečná Sonáta č. III pro housle a klavír Bohuslava Martinů vznikla v době jeho amerického exilu, mimo vlast, kterou postrádal. V té době ještě netušil, že navždy, neboť situace po II. sv. válce tomuto skladateli nedovolila již nikdy navrátit se do Československa. V této sonátě skladatel jakoby koncentroval všechny lidské city, tužby, lásku, zoufalství i naději, všechnu hořkost i sladkost světa.