Stín mariánského sloupu | Postavení a proměny katolictví v českých zemích za první Československé republiky z české i německé perspektivy

Přednáška doc. Jaroslava Šebka

Při pohledu do české historické paměti vyvstanou při otázce po vztahu meziválečné republiky a katolické církve spíše problematické momenty, pramenící z jejich vzájemného nesouladu, která připomínají hesla typu „zúčtujeme s Římem jako s Vídní“ a „pryč od Říma“. Vzájemný nesoulad byl dán i tím, že počátek vztahů mezi novou republikou a katolickou církví začal odpočítávat „velký třesk“, který zanechal pád Mariánského sloupu hned v prvních dnech státní samostatnosti.

Dvacetiletí existence první republiky však přineslo ve vzájemných vztazích mezi církví a státem a společností velice dynamický vývoj. Katolický pohled na svět se za první republiky se současně utvářel z různých názorových segmentů, stejně tak jako ideově mnohovrstevnatá byla i prvorepubliková realita. Vnější tlak a nepřízeň státu vůči církvi však vedly k výraznému probuzení vnitřních aktivit a přispěly k zahájení duchovní obnovy a podnítily snahy po autentickém křesťanském životě jak v českém, tak i německém prostředí tehdejšího Československa. Plody této duchovní renesance přetrvaly i nástup obou totalitních režimů a staly se jedním ze zdrojů, formující i spirituální identitu českého katolicismu v době nacistické a zejména komunistické nesvobody a díky tomu i nepochybně důležitým segmentem, na němž mohla stavět polistopadová církev v demokratických a svobodných podmínkách svého působení.