1. 6.
17:00
Kostel Nejsv. Salvátora v Praze
Carl Philipp Emanuel Bach (1714 – 1788): Flétnové sonáty
Jan Ostrý, Sylvie Schelingerová- flétna
Libor Mašek – violoncello
Alena Hönigová – cembalo
„Sturm und Drang“ nemá nic společného s opilostí, jak by to někoho mohlo spontánně napadnout. Hnutí „Bouře a vzdor“, které v druhé polovině 18. století nadchlo umělce, asi nejvíce proslavil Goetheho román „Utrpení mladého Werthera“. Přes kritiky současníků a řadu kategorických odsouzení, že nabádá mladé lidi k sebevraždě, se stal bestsellerem a dodnes jednou z nejúspěšnějších knih vůbec. Nešťastnou lásku totiž někdy zažije většina smrtelníků a Goethe v knize otevřeně popsal temné dříve jen tušené pocity, o nichž se neslušelo mluvit. Román je psán formou dopisů, které jsou dost rafinovaně fingované, aby vypadaly skutečné. I jistě tato forma přitáhla spoustu čtenářů, protože nahlížet do soukromých dopisů se po době absolutismu, který systémově vyžadoval otevřenost vůči společnosti, zkrátka zdálo velmi lákavé.
Vyjádřit takovéto pocity, které i občas přesahují míru vyrovnaného duševního zdraví, lákalo i Philippa Emanuela Bacha. Výzva najít novou hudební řeč, která by i ty nejjemnější nuance prožitků dokázala vystihnout a vyvolat je opět v posluchači, touha zakusit celou škálu a bohatství emocí i pocitů, ho fascinovala.
V dobách svého pobytu v Berlíně (v eminentním postavení dvorního cembalisty pruského krále Bedřicha Velikého) žil čilým společenským životem a intenzivně se přátelil s umělci, kteří vyznávali stejné ideály; byl to například Lessing, Benda, Graun nebo Klopstock. Jeho nejoblíbenějšími nástroji byly klavír (což byl tehdy název pro cembalo, kladívkový klavír i klavichord) a příčná flétna a pro ně také napsal množství překrásných skladeb. Velmi ho obdivovali Haydn, Beethoven a Mozart, který dokonce roku 1788 dirigoval jeho Vzkřísení. Mozart k C. P. E. Bachovi choval velký respekt a jednou o něm napsal: „On je náš otec, my jsme děti.“
Vstupné 230 Kč/120 Kč (studenti, důchodci)
Videopozvánka zde.
Carl Philipp Emanuel Bach (1714 – 1788): Flétnové sonáty
Kostel Nejsv. Salvátora v Praze
Jan Ostrý, Sylvie Schelingerová- flétna
Libor Mašek – violoncello
Alena Hönigová – cembalo
„Sturm und Drang“ nemá nic společného s opilostí, jak by to někoho mohlo spontánně napadnout. Hnutí „Bouře a vzdor“, které v druhé polovině 18. století nadchlo umělce, asi nejvíce proslavil Goetheho román „Utrpení mladého Werthera“. Přes kritiky současníků a řadu kategorických odsouzení, že nabádá mladé lidi k sebevraždě, se stal bestsellerem a dodnes jednou z nejúspěšnějších knih vůbec. Nešťastnou lásku totiž někdy zažije většina smrtelníků a Goethe v knize otevřeně popsal temné dříve jen tušené pocity, o nichž se neslušelo mluvit. Román je psán formou dopisů, které jsou dost rafinovaně fingované, aby vypadaly skutečné. I jistě tato forma přitáhla spoustu čtenářů, protože nahlížet do soukromých dopisů se po době absolutismu, který systémově vyžadoval otevřenost vůči společnosti, zkrátka zdálo velmi lákavé.
Vyjádřit takovéto pocity, které i občas přesahují míru vyrovnaného duševního zdraví, lákalo i Philippa Emanuela Bacha. Výzva najít novou hudební řeč, která by i ty nejjemnější nuance prožitků dokázala vystihnout a vyvolat je opět v posluchači, touha zakusit celou škálu a bohatství emocí i pocitů, ho fascinovala.
V dobách svého pobytu v Berlíně (v eminentním postavení dvorního cembalisty pruského krále Bedřicha Velikého) žil čilým společenským životem a intenzivně se přátelil s umělci, kteří vyznávali stejné ideály; byl to například Lessing, Benda, Graun nebo Klopstock. Jeho nejoblíbenějšími nástroji byly klavír (což byl tehdy název pro cembalo, kladívkový klavír i klavichord) a příčná flétna a pro ně také napsal množství překrásných skladeb. Velmi ho obdivovali Haydn, Beethoven a Mozart, který dokonce roku 1788 dirigoval jeho Vzkřísení. Mozart k C. P. E. Bachovi choval velký respekt a jednou o něm napsal: „On je náš otec, my jsme děti.“
Vstupné 230 Kč/120 Kč (studenti, důchodci)