pondělí
7. 10.
17:00

Kostel Nejsv. Salvátora v Praze

PRAHA: SITUACE – PUNKTUM | Výstava fotografií fr. Šimona Hlavatého ve Fribourgu

fotografie

Fotografické snímky jsou jako Labyrint… Slovy Nietzscheho: „Labyrintický člověk nehledá pravdu, ale svoji Ariadnu…“ (Roland Barthes, Světlá komora. Poznámka k fotografii)

Výstava zviditelňuje průřez autorovou tvorbou ukázkou tří cyklů. Prvý dává název celé výstavě: SITUACE – PUNKTUM. Punctum je termín Barthese „… bodnutí, trhlina, řez … ale i hod kostkou … ona náhoda, která mne zasahuje …“ (Barthes R., Světlá komora) Druhý cyklus jsou „Ruce“ – matematicky řečeno, je to podmnožina prvého. Třetí cyklus vznikl původně jako samostatný dokument zachycující aktivity platformy D8 (publikováno na http://cadell.rajce.idnes.cz/) a z něho se osamostatňují umělecké snímky. Všechny tři cykly spojují tyto prvky: jsou vyfoceny v Praze, městě, kde chodil Franz Kafka; zachycují lidi (či jejich ruce) v různých situacích; tak, že by nás pohled na ně měl lehce zneklidnit.

Michal Svoboda k Barthesově pojetí píše: „Roland Barthes nazval fenomén, jenž nyní hodláme […] analyzovat, studiem. Rozumí jím ’rozlohu, extenzi pole, jež vnímám v jeho známosti jako moje vědění, mou kulturu, (…) vždy poukazuje k nějaké klasické informaci.‘ Jinými slovy ’jakýsi všeobecný zájem, který je sice starostlivý, ale nikterak akutní.‘ Vedle studia obsahuje (ne každá) fotografie ještě druhý prvek, jenž Barthes nazval punctem. Punctum ’prolamuje (či vyostřuje studium). Teď jej nevyhledávám (tak jako oblast studium vyplňuji svým suverénním vědomím), ale tento prvek je sám součástí scény, je jako šíp, který mě zasahuje.‘ Může to být jakási náhoda, nebo určitý smyslově vnímatelný bod (nejčastěji obojí v jednom). Punctum je slepým polem fotografie, čímsi, co je zde navíc (slepé pole je jinak výhradní vlastností filmu, kdy víme, že se mimo nám prezentovaný rámeček odehrává i jiný děj, jenž si domýšlíme). Punctum je cosi, co čtu současně s fotografií, co však na ní již není vyobrazeno. Punctum je vždy a nutně subjektivní. Nemá však nic společného s uměním.“

Vernisáž výstavy instalované v prostorách budovy Miséricorde University ve Fribourgu proběhne v pondělí 7. října 2013 v 17:00 hod. za účasti chargé d´affaires pověřeného vedením českého velvyslanectví ve Švýcarsku, pana Ing. Rudolfa Opatřila, CDA a.i.


Fr. Šimon Karel Hlavatý OP, *1958 (Turnov) Většinu života prožil na venkově, kde mimo jiné pracoval jako zedník, vychovatel, nemocniční zřízenec, poštovní doručovatel, zaměstnanec cirkusu, zahradník.

Po gymnáziu absolvoval vysokou školu humanitního zaměření. Krom zmíněných zaměstnání delší čas působil jako vychovatel a pedagog od mateřské školy po vysokou. Před deseti lety vstoupil do Řádu bratří kazatelů – dominikánů. Po noviciátu pracoval v Plzni s bezdomovci, ženami v nouzi a umírajícími v hospici. Již sedm let působí v klášteře v Praze, vykonává službu knihovníka a je také jedním z kuchařů pro komunitu.

První snímky nafotil v patnácti letech (Flexaret, Canon). Soustavněji fotil na vysoké škole (dokument, krajinu, zátiší, portrét), potom dvacet let spíše maloval. Znovu intenzivně fotí roku 2011. Jednak dokumentuje život řeholníků (aktivity platformy pražského kláštera D8, pro mezinárodní sociálně-dokumentační projekt Week of life). Dále zachycuje život města (jeho fotografičtí učitelé a vzory jsou J. Štreit, A. Kratochvíl, Kevin, J. Kučera a v neposlední řadě Henri Cartier-Bresson a Martine Franck).

Příležitostně fotí portrét (dvě výstavy: Šimonovy muži, Karlovy ženy; druhá výstava je poměrně ojedinělým projektem, jde o padesát portrétů žen ve věku od devíti do osmdesáti let focených na jednom místě: u okna knihovny se zrcadlem).

Hosté

Šimon Karel Hlavatý OP


je nefotograf a bratr dominikán.

Více akcí

Podpořte nás

Naše možnosti jsou omezené. Neobejdeme se bez vaší podpory.

 

PRAHA: SITUACE – PUNKTUM | Výstava fotografií fr. Šimona Hlavatého ve Fribourgu

pondělí 7. 10. 2013 v 17.00 hod.
Kostel Nejsv. Salvátora v Praze

fotografie

Fotografické snímky jsou jako Labyrint… Slovy Nietzscheho: „Labyrintický člověk nehledá pravdu, ale svoji Ariadnu…“ (Roland Barthes, Světlá komora. Poznámka k fotografii)

Výstava zviditelňuje průřez autorovou tvorbou ukázkou tří cyklů. Prvý dává název celé výstavě: SITUACE – PUNKTUM. Punctum je termín Barthese „… bodnutí, trhlina, řez … ale i hod kostkou … ona náhoda, která mne zasahuje …“ (Barthes R., Světlá komora) Druhý cyklus jsou „Ruce“ – matematicky řečeno, je to podmnožina prvého. Třetí cyklus vznikl původně jako samostatný dokument zachycující aktivity platformy D8 (publikováno na http://cadell.rajce.idnes.cz/) a z něho se osamostatňují umělecké snímky. Všechny tři cykly spojují tyto prvky: jsou vyfoceny v Praze, městě, kde chodil Franz Kafka; zachycují lidi (či jejich ruce) v různých situacích; tak, že by nás pohled na ně měl lehce zneklidnit.

Michal Svoboda k Barthesově pojetí píše: „Roland Barthes nazval fenomén, jenž nyní hodláme […] analyzovat, studiem. Rozumí jím ’rozlohu, extenzi pole, jež vnímám v jeho známosti jako moje vědění, mou kulturu, (…) vždy poukazuje k nějaké klasické informaci.‘ Jinými slovy ’jakýsi všeobecný zájem, který je sice starostlivý, ale nikterak akutní.‘ Vedle studia obsahuje (ne každá) fotografie ještě druhý prvek, jenž Barthes nazval punctem. Punctum ’prolamuje (či vyostřuje studium). Teď jej nevyhledávám (tak jako oblast studium vyplňuji svým suverénním vědomím), ale tento prvek je sám součástí scény, je jako šíp, který mě zasahuje.‘ Může to být jakási náhoda, nebo určitý smyslově vnímatelný bod (nejčastěji obojí v jednom). Punctum je slepým polem fotografie, čímsi, co je zde navíc (slepé pole je jinak výhradní vlastností filmu, kdy víme, že se mimo nám prezentovaný rámeček odehrává i jiný děj, jenž si domýšlíme). Punctum je cosi, co čtu současně s fotografií, co však na ní již není vyobrazeno. Punctum je vždy a nutně subjektivní. Nemá však nic společného s uměním.“

Vernisáž výstavy instalované v prostorách budovy Miséricorde University ve Fribourgu proběhne v pondělí 7. října 2013 v 17:00 hod. za účasti chargé d´affaires pověřeného vedením českého velvyslanectví ve Švýcarsku, pana Ing. Rudolfa Opatřila, CDA a.i.


Fr. Šimon Karel Hlavatý OP, *1958 (Turnov) Většinu života prožil na venkově, kde mimo jiné pracoval jako zedník, vychovatel, nemocniční zřízenec, poštovní doručovatel, zaměstnanec cirkusu, zahradník.

Po gymnáziu absolvoval vysokou školu humanitního zaměření. Krom zmíněných zaměstnání delší čas působil jako vychovatel a pedagog od mateřské školy po vysokou. Před deseti lety vstoupil do Řádu bratří kazatelů – dominikánů. Po noviciátu pracoval v Plzni s bezdomovci, ženami v nouzi a umírajícími v hospici. Již sedm let působí v klášteře v Praze, vykonává službu knihovníka a je také jedním z kuchařů pro komunitu.

První snímky nafotil v patnácti letech (Flexaret, Canon). Soustavněji fotil na vysoké škole (dokument, krajinu, zátiší, portrét), potom dvacet let spíše maloval. Znovu intenzivně fotí roku 2011. Jednak dokumentuje život řeholníků (aktivity platformy pražského kláštera D8, pro mezinárodní sociálně-dokumentační projekt Week of life). Dále zachycuje život města (jeho fotografičtí učitelé a vzory jsou J. Štreit, A. Kratochvíl, Kevin, J. Kučera a v neposlední řadě Henri Cartier-Bresson a Martine Franck).

Příležitostně fotí portrét (dvě výstavy: Šimonovy muži, Karlovy ženy; druhá výstava je poměrně ojedinělým projektem, jde o padesát portrétů žen ve věku od devíti do osmdesáti let focených na jednom místě: u okna knihovny se zrcadlem).

Hosté

Šimon Karel Hlavatý OP


je nefotograf a bratr dominikán.

Více akcí

Podpořte nás

Naše možnosti jsou omezené. Neobejdeme se bez vaší podpory.