JEN PRO ZASVĚCENÉ | Liturgie a evangelizace?

Ve starověku mohli nepokřtění v kostele zůstat pouze během bohoslužby slova. Svatých tajemství se poprvé účastnili až při své iniciaci. Jak je tomu dnes? Je slavení eucharistie jen pro zasvěcené, nebo pro všechny? Je svatba či pohřeb příležitostí k evangelizaci? Jak využít společenské touhy po posvátném a neudělat z liturgie laciný výprodej? Mohou v chrámovém sboru zpívat nepokřtění? O těchto a dalších otázkách se bude diskutovat na letošních posledních Rozpravách o liturgii.

Hosté: Milan Hanuš, Josef Prokeš

K BOŽÍ CTI A SLÁVĚ | liturgie jako oslava Boží

V čem spočívá Boží sláva? A můžeme k ní my lidé nějak přispět? Můžeme vůbec slavit Boha? Jak se do slavení promítá naše tělesnost, schopnost vnímat, pohybovat se, tvořit? Jakým způsobem může být architektura k oslavě Boží?

Hosté: Benedikt Mohelník OP, Josef Pleskot

MODLEME SE | modlitba v liturgii

Je liturgie modlitba? V čem spočívá rozdíl mezi modlitbou osobní a liturgickou? A jak se navzájem doplňují? Jak do toho pasuje lidová zbožnost? Proč je někdy tak těžké dobře se účastnit liturgie a co můžeme udělat, abychom se při liturgii lépe modlili?

Moderuje Filip Boháč OP.

Hosté: Denisa Červenková, Radek Tichý

VE JMÉNU TROJICE | trinitární rozměr liturgie

Liturgické modlitby se obracejí k Bohu Otci skrze Syna v Duchu svatém. Co to znamená? Jaká je úloha jednotlivých osob Trojice při křesťanské bohoslužbě? Ke komu se vlastně modlíme, když říkáme Otče náš? Jak šel ruku v ruce rozvoj nauky a vývoj obřadů? Jakým způsobem máme při liturgii účast na životě Trojjediného Boha?

Hosté: Jan Kotas, Petr Soukal

Moderuje: Radek Tichý

NE JAKO NĚMÍ DIVÁCI | o aktivní účasti na liturgii

Druhý vatikánský koncil požaduje, aby účast na liturgii byla plná, uvědomělá a aktivní (SC 14). Ale co to znamená? Musí každý něco dělat? Může někdo nedělat vůbec nic? Co plné účasti prospívá a co jí naopak škodí? Jak rozumět pojmu participatio actuosa v liturgii a jak souvisí účast na liturgii a účast na životě církve?

Hosté: David Bouma, Jan Kotas, Radek Tichý

ČELEM – ALE KTERÝM SMĚREM? | o orientaci a uspořádání liturgického prostoru

Oltáře „čelem k lidu“ jsou vedle zavedení národních jazyků nejvýraznějším projevem pokoncilní liturgické reformy. Odkud se tato změna vzala? Představuje opravdu návrat k původní praxi církve? A pokud se budeme ptát více do hloubky: jakou roli hraje v liturgii prostor, pohyb a směr? S jakými přístupy a uspořádáními liturgického prostoru se můžeme setkat v minulosti i v současnosti?

Hosté: Pavel Kopeček, Norbert Schmidt

KRLEŠ, KRLEŠ, KRLEŠ | o jazyce liturgie

Zavedení národních jazyků do liturgie s sebou přineslo nové otázky: Máme při liturgii mluvit, běžným, srozumitelným jazykem, nebo slavená tajemství spásy vyžadují specifický posvátný jazyk? Na jaké problémy narážíme při překladu liturgických textů? Je pro náš život z víry důležité, abychom liturgickým textům rozuměli? Nevyplývá důraz na srozumitelnost z příliš racionalistického pojetí liturgie, které nenechává prostor pro tajemství?

Hosté: Ondřej Koupil, David Vopřada

SVATĚ PŘIJÍMAT SVATÉ | o formě a spiritualitě svatého přijímání

Přijímat na ruku, nebo do úst? A je to vůbec důležité? Jestliže věříme v reálnou přítomnost Krista ve svátosti eucharistie, jaký význam potom ve svatém přijímání mají naše gesta? A když půjdeme ještě dál: jakou roli zde hraje naše víra a náš vnitřní postoj?

Hosté: Vojtěch Novotný, Radek Tichý

NEJSVĚTĚJŠÍ OBĚŤ NEBO VEČEŘE PÁNĚ? | o charakteru mše svaté

Co to znamená, když mluvíme o obětním charakteru mše svaté? Lze ji charakterizovat i jinak? Jakým způsobem se slavení eucharistie vztahuje k jediné velikonoční oběti Ježíše Krista na kříži? Jak to konkrétně projevuje ve slavení liturgie? Změnilo se chápání této otázky v souvislosti s pokoncilní liturgickou reformou?

Hosté: Benedikt Mohelník OP, Radek Tichý

ČEMU SE UČIT OD LUTHERA?

Od bouřlivých sporů dospěl vztah katolické a lutherské teologie k dialogu, který dosáhl pozoruhodných výsledků, ale paradoxně málokoho zajímá. Přesto se bez poctivého teologického dialogu ekumenické hnutí neobejde, protože snaha o smíření nemůže vést k rezignaci na hledání pravdy.

Hosté: Ľubomír Batka, Ondřej Salvet, Ľubomír Žák

JSOU VĚŘÍCÍ LEPŠÍ NEŽ NEVĚŘÍCÍ?

Víra nám dává naději na život věčný, ale jak se projevuje v životě na této zemi? Mluvíme o tom, že láska Boží proměňuje naše srdce skrze křest a další svátosti, ale je to na nás poznat? Jsou věřící lepší než nevěřící?

Hosté: Ludvík Grundman OP, Michal Němeček

Moderuje: Jindřich Poláček OP

AMORIS LÆTITIA | úvahy nad osmou kapitolou

Papež František otvírá v osmé kapitole apoštolské exhortace Amoris lætitia nové cesty jak pastoračně doprovázet rozvedené a znovu sezdané, ale i věřící v jiných „neregulérních“ situacích. Představuje jeho přístup naprosté novum, či dokonce zlom v nauce a praxi církve? A jak se konkrétně uplatní v praxi?

Hosté: Justin Dvorský, Damián Němec OP

CO SE MĚNÍ PŘI PROMĚŇOVÁNÍ?

Okamžiku, kdy ústy kněze zaznívají Ježíšova slova nad chlebem a vínem, říkáme proměňování. Co se vlastně v tomto okamžiku při mši svaté děje? Na čem je založena naše víra v reálnou přítomnost Kristova těla a krve ve svátosti eucharistie, když žádnou vnější změnu nepozorujeme? Jak se pravdy víry týkající se eucharistie promítají do slov a gest při slavení liturgie?

Hosté: Benedikt Mohelník OP, Radek Tichý

ALASDAIR MACINTYRE A NÁVRAT KE CTNOSTEM: TEOLOGICKÁ REFLEXE | Přednáška

MacIntyrova kniha After Virtue (1981, v českém překladu Ztráta ctnosti) vyvolala v anglickojazyčném světě malé zemětřesení v oblasti etiky. Jaký je původ této transformace, jak se dále vyvíjela a stále vyvíjí reflexe skotského filosofa, který od marxismu dospěl k aristotelismu a tomismu? Tato přednáška se bude zabývat MacIntyrovým pojetím charakteru a lidského jednání a ukáže jeho přínosy a limity.

Hosté: Michael Sherwin OP

MŮŽE BŮH STVOŘIT KÁMEN, KTERÝ NEUNESE?

Když věříme, že Bůh je vše-mohoucí, znamená to, že může opravdu všechno? Třeba i stvořit kámen, který neunese? A jak si vlastně vůbec můžeme být jisti tím, co o Bohu říkáme?

Hosté: Ludvík Grundman OP, David Svoboda