Schéma architekta Josefa Pleskota výstižně vyjadřuje základní myšlenku projektu Záchrana a obnova kláštera dominikánů v Praze. Zatímco veřejný městský prostor a chrám Páně mají své jasné určení, klášter se nachází někde mezi nimi. Klášter se musí opravdově otevřít, aniž by to pro něho znamenalo ohrožení. Opravdový vstup „lidí zvenku“ má pro ně být zase zdrojem posily.

Neorganické uspořádání prostor v budově kláštera značně ztěžuje jeho využití. Tento stav trvá už nejméně dvě století. Menší přednáškový sál v prvním patře vznikl předělením chodby. Cesta od vrátnice do sálu se podobá bludišti.

Levé schéma znázorňuje dnes veřejně přístupné prostory: kostel a barokní refektář se vstupem z Jilské ulice. Pravé schéma znázorňuje otevření kláštera po obnově. Nový vstup (vyznačený červenou šipkou) umožní dostat se z jednoho místa do všech prostor určených veřejnosti.

<- Zpět